Osobní nástroje

oznámení
Získejte oznámení o nových zprávách a produktech. Četnost: 3–4 e-maily za měsíc.
Přihlášení k odběru
Registrace, abyste dostávali naše zprávy (v tištěné a/nebo elektronické podobě) a čtvrtletní elektronický zpravodaj.
Sledujte nás
Ikona Twitteru Twitter
Facebook icon Facebook
Ikona YouTube Kanál na YouTube
RSS logo RSS kanál
Více

Write to us Write to us

For the public:


For media and journalists:

Contact EEA staff
Contact the web team
FAQ

Call us Call us

Reception:

Phone: (+45) 33 36 71 00
Fax: (+45) 33 36 71 99


další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Nacházíte se zde: Úvod / Signály - S každým nádechem / Signály 2013 / Články / Jak získáváme poznatky o ovzduší

Jak získáváme poznatky o ovzduší

Změnit jazyk
Naše poznatky o znečišťování ovzduší a znalost souvislostí se každým rokem prohlubují. Síť monitorovacích stanic, které shromažďují údaje o nejrůznějších znečišťujících látkách, se stále rozšiřuje a tyto údaje doplňují výsledky modelů kvality ovzduší. Nyní musíme zajistit, aby se souběžně s vědeckými poznatky rozvíjela politická opatření.

 Image © Gülcin Karadeniz

Je důležité vědět, co se děje v našem městě, v naší zemi a ve světě, ve kterém žijeme…

Bianca Tabacaru, Rumunsko (ImaginAIR)

Monitorovacích stanic, které jsou umisťovány v blízkosti rušných silnic v městských oblastech nebo ve veřejných parcích, si často nevšimneme. Uvnitř těchto nezajímavých schránek však nalezneme zařízení, které v pravidelných intervalech odebírá vzorky vzduchu z daného místa, měří přesné hodnoty koncentrací nejdůležitějších znečišťujících látek, jako je ozon a suspendované částice, a automaticky tyto údaje ukládá do databáze. V mnoha případech lze údaje sledovat elektronicky již několik minut po odebrání vzorků.

Sledování ovzduší v Evropě

Nejdůležitější látky znečišťující ovzduší upravují evropské i vnitrostátní právní předpisy. Kvůli těmto látkám byly v celé Evropě zřízeny rozsáhlé monitorovací sítě, jejichž účelem je ověřovat, zda kvalita ovzduší na různých místech odpovídá různým zákonným normám a je v souladu s pravidly v oblasti zdraví. Tyto stanice v různých intervalech zaznamenávají údaje a předávají naměřené hodnoty nejrůznějších znečišťujících látek, například oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, olova, ozonu, suspendovaných částic, oxidu uhelnatého, benzenu, nestálých organických sloučenin a polyaromatických uhlovodíků.

Evropská agentura pro životní prostředí shromažďuje v databázi údajů o kvalitě ovzduší AirBase naměřené hodnoty z více než 7 500 monitorovacích stanic po celé Evropě. Databáze AirBase uchovává i historické údaje z předchozích let.

Některé monitorovací stanice zaznamenávají hodnoty a předávají nejnovější údaje ve velmi krátkém čase (téměř v reálném čase). Například v roce 2010 měřilo 2 000 stanic průběžně koncentrace přízemního ozonu a údaje předávalo každou hodinu. Dojde-li k závažnému znečištění ovzduší, mohou tyto údaje získané téměř v reálném čase využívat systémy včasného varování a upozornění.

V posledním desetiletí se počet monitorovacích stanic v celé Evropě podstatně zvýšil, přičemž jde především o stanice, které sledují hodnoty vybraných důležitých znečišťujících látek. Hodnoty oxidu dusičitého zaznamenávalo v roce 2001 něco přes 200 stanic, zatímco v roce 2010 jich bylo již skoro 3 300 a byly umístěny v 37 evropských zemích. V témž období se počet stanic zaznamenávajících údaje o suspendovaných částicích PM10 téměř ztrojnásobil na více než 3 000 stanic v 38 zemích.

Síť monitorovacích stanic se neustále rozšiřuje, což nám umožňuje prohlubovat poznatky o kvalitě ovzduší v Evropě a znalost souvislostí. Vybudování nové monitorovací stanice, jejíž součástí je technologicky vyspělé zařízení, je však nákladné, a proto využíváme i jiné zdroje, například družicové snímky, odhady emisí velkých průmyslových zařízení, modely kvality ovzduší a hloubkové studie o konkrétních oblastech, odvětvích nebo znečišťujících látkách.

Do Evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR) ukládá údaje přibližně 28 000 průmyslových zařízení v 32 evropských zemích. Předávají údaje o množství různých látek, které uvolňují do vod, půdy a ovzduší. Všechny tyto informace jsou jak veřejnosti, tak politickým činitelům přístupné v elektronické podobě.

Road transport

(c) Artens|Shutterstock

Shromažďování informací o kvalitě ovzduší a jejich zpřístupnění

Vytvořit z informací z tolika různých zdrojů konečný obrázek není jednoduché. Hodnoty naměřené jednotlivými monitorovacími stanicemi jsou místně a časově podmíněné. Naměřené hodnoty znečišťujících látek jsou rovněž ovlivněny povětrnostními podmínkami, krajinnými znaky, časem či ročním obdobím a vzdáleností od zdroje emisí. V některých případech, například u monitorovacích stanic umístěných u komunikací, může mít na naměřené údaje vliv i vzdálenost několika metrů.

U téže látky znečišťující ovzduší se navíc používají různé metody měření a monitorování. Hodnoty ovlivňují ale i jiné faktory, například v důsledku nárůstu objemu dopravy nebo odklonu dopravy budou na téže komunikaci naměřeny jiné hodnoty než o rok dříve.

Při hodnocení kvality ovzduší v oblastech mimo monitorovací stanice je třeba využívat modelování kvality ovzduší nebo kombinovat modelování s měřením hodnot, včetně sledování prostřednictvím družic. Modelování je však často spojeno s určitou mírou nejistoty, neboť modely nemohou zachycovat všechny složité faktory spojené se vznikem, šířením a ukládáním znečišťujících látek.

Ještě méně jisté je hodnocení zdravotních dopadů působení látek znečišťujících ovzduší v určité lokalitě. Monitorovací stanice obvykle měří množství částic v jednotce objemu vzduchu, nesledují však nezbytně chemické složení částic. Emise výfukových plynů například přímo do ovzduší uvolňují černý uhlík obsahující pevné částice, ale stejně tak i plyny jako oxid dusičitý. Abychom však mohli určit případné dopady na lidské zdraví, musíme znát přesný poměr látek v ovzduší.

Při získávání dalších poznatků o vzduchu, který dýcháme, využíváme různých technologií. Jsou nedílnou součástí procesu sledování a předávání údajů. Nejnovější vývoj v oblasti informačních technologií vědcům i politikům umožňuje zpracovávat obrovské množství údajů během několika vteřin. Mnoho veřejných orgánů tyto informace zveřejňuje buď na svých internetových stránkách, jako magistrát města Madridu, nebo prostřednictvím nezávislých sdružení, jakým je například v Paříži i širším regionu Ile-de-France organizace Airparif.

EEA spravuje informační portály o kvalitě ovzduší a jeho znečišťování určené široké veřejnosti. Historické údaje o kvalitě ovzduší uložené v databázi AirBase si lze prohlédnout na mapě podle jednotlivých znečišťujících látek a vybraného roku a lze si je i stáhnout.

Prostřednictvím aplikace AirWatch na portálu Eye on Earth lze sledovat údaje v téměř reálném čase (jsou-li k dispozici) o nejdůležitějších znečišťujících látkách, jako jsou částice PM10, ozon, oxid dusičitý a oxid siřičitý. Uživatelé mohou rovněž vkládat svá hodnocení a postřehy.

Kvalitnější analýzy

Technologie nám umožňují nejen zpracovávat velká množství dat, přispívají také ke zlepšování kvality a přesnosti analýz, které provádíme. Můžeme současně analyzovat informace o počasí, infrastrukturu silniční dopravy, hustotu obyvatelstva a emise znečišťujících látek konkrétních průmyslových zařízení spolu s naměřenými hodnotami z monitorovacích stanic a výsledky modelů kvality ovzduší. V případě některých oblastí můžeme srovnávat počet předčasných úmrtí v důsledku kardiovaskulárních a respiračních onemocnění s úrovněmi znečištění ovzduší. Většinu těchto proměnných můžeme znázornit na mapě Evropy a vytvářet přesnější modely.

Výzkum ovzduší se však neomezuje pouze na výše uvedené faktory. Marie-Eve Héroux z regionálního úřadu pro Evropu Světové zdravotnické organizace říká: „Výzkumní pracovníci se zabývají i dopady různých opatření na znečištění ovzduší. Dochází k nejrůznějším zásahům: Přijímají se regulační opatření a mění se vzorce spotřeby energie a zdrojů nebo druhy dopravy a chování lidí.“

Dodává, že „Všechny tyto otázky se zkoumají a závěry jsou jasné. Existují opatření, která snižují úrovně znečištění, zejména koncentrace částic. Naznačují nám tak, jakým způsobem můžeme skutečně snížit míru úmrtnosti způsobenou znečištěním ovzduší.“

Lepší porozumění dopadům látek znečišťujících ovzduší na lidské zdraví a životní prostředí pak slouží jako podklad v rámci politického procesu. Identifikují se nové znečišťující látky, zdroje znečištění a možná opatření k boji proti nim, která jsou následně začleněna do právních předpisů. Následkem toho možná bude zapotřebí monitorovat nové znečišťující látky. Shromážděná data ve svém důsledku přispívají k dalšímu prohlubování našich znalostí.

Například v roce 2004 sice probíhala měření na místní a vnitrostátní úrovni, v Evropě však neexistovala jediná monitorovací stanice, jež by do databáze AirBase ukládala údaje o koncentracích nestálých organických sloučenin, těžkých kovů nebo polyaromatických uhlovodíků. V roce 2010 bylo monitorovacích stanic pro jednotlivé látky již více než 450, 750 a 550.

ImaginAIR: Pollution in my city

(c) Bianca Tabacaru, ImaginAIR/EEA

Jasnější obraz

Právní předpisy z oblasti ovzduší obvykle stanoví cíle, jichž má být dosaženo v určitém časovém rámci. Vymezují také způsob sledování pokroku a ověření plnění stanovených cílů v předpokládané lhůtě.

Pokud jde o politické cíle stanovené v minulém desetiletí, lze v závislosti na použitých nástrojích odvodit dva odlišné závěry. EEA se zabývala směrnicí o národních emisních stropech přijatou v roce 2001, jejímž cílem bylo omezit do roku 2010 emise čtyř látek znečišťujících ovzduší. Posuzovala, zda bylo dosaženo cílů stanovených směrnicí v oblasti eutrofizace a okyselování.

S ohledem na naše poznatky v době přijetí směrnice se zdálo, že cíle v oblasti eutrofizace bylo dosaženo a riziko okyselování podstatně omezeno. Podle dnešních poznatků získaných prostřednictvím modernějších nástrojů však není situace tak růžová. Eutrofizace, kterou způsobuje znečišťování ovzduší, stále představuje závažný ekologický problém; v případě okyselování však nebylo dosaženo cíle v daleko více oblastech.

Evropská unie v letošním roce přezkoumává svou politiku v oblasti kvality ovzduší, stanoví pro ni nové cíle a časový harmonogram, který bude sahat za rok 2020. S rozvojem této politiky bude Evropa pokračovat i v investicích do své znalostní základny.

Více informací

Geographical coverage

[+] Show Map

Komentáře

Zaregistrujte se nyní!
Získejte oznámení o nových zprávách a produktech. V současné době máme 32999 předplatitelů. Frekvence: 3-4 e-maily za měsíc.
Archiv upozornění
Sledujte nás
 
 
 
 
 
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100