Odpady v Grónsku

Změnit jazyk
Article Publikováno 22.06.2012 Poslední změna 03.06.2016
Od hustě obydlených měst až po usedlosti odříznuté od okolního světa, všude, kde žijeme, produkujeme odpady. Zbytky potravin, elektronický odpad, baterie, papír, plastové láhve, oděvy, starý nábytek – toho všeho se musíme zbavovat. Některé z těchto věcí jsou opětovně používány nebo recyklovány, jiné jsou spalovány pro energetické účely nebo vyváženy na skládky. Neexistuje jeden jediný způsob nakládání s odpady, který by fungoval všude. Ve svých postupech musíme brát v úvahu místní podmínky. Koneckonců odpad je nejprve místním problémem. Podívejme se, jak k otázce zacházení s odpady s ohledem na řídké osídlení, velké vzdálenosti mezi sídly a nedostatek dopravní infrastruktury přistupuje vláda Grónska.
Waste in Greenland

Waste in Greenland  Image © EEA/Ace&Ace

Rozhovor s Perem Ravnem Hermansenem

Per Ravn Hermansen žije v Nuuku, hlavním městě Grónska. Přestěhoval se sem z Dánska a pracuje na grónském ministerstvu vnitra, přírody a životního prostředí v oddělení pro nakládání s odpady.

Jaké to je žít v Grónsku?

Život v Nuuku se příliš neliší od jiných středně velkých měst, velice se podobá městům, jaká najdete třeba v Dánsku. Máme zde stejný typ obchodů a zařízení. v Nuuku žije přibližně 15 000 obyvatel. v Nuuku je široce rozšířena grónština a dánština, ale v menších osadách se mluví téměř výlučně grónsky.

Žiji zde od roku 1999 a myslím, že lidé používají podobné výrobky jako všude jinde ve světě, například osobní počítače a mobilní telefony. Lidé si také podle mého názoru stále více uvědomují problémy spojené s odpady.

V čem je problém odpadů v Grónsku specifický?

Copyright: EEA/Ace&AceV Grónsku žije asi 55 000 obyvatel a lidé stejně jako jinde ve světě produkují odpady. v mnohém ohledu je „problém” odpadu v Grónsku úplně stejný jako jinde. Grónské podniky a domácnosti produkují různé druhy odpadů a musíme s nimi nakládat tak, abychom nepoškozovali životní prostředí.

Jinak je ovšem problém odpadů v Grónsku dosti specifický z důvodu rozlohy země, přesněji řečeno, kvůli jejímu řídkému osídlení. Je tu šest poměrně velkých měst, jedenáct menších městeček a asi šedesát osad s 30 až 300 obyvateli, které jsou rozesety podél pobřeží. Většina obyvatelstva žije na západním pobřeží, ale existují i malé osady a města na východním pobřeží.

Pouze šest měst má spalovnu odpadů, a to nestačí k tomu, abychom dosáhli dostatečné úrovně nakládání se spalitelným odpadem z hlediska ochrany životního prostředí. Neexistují tu žádné silnice, které by navzájem spojovaly města a osady, což znamená, že nemůžeme snadno přepravovat odpady do spaloven. Zboží se dopravuje především po moři.

V současné době máme jen přibližnou představu o množství komunálního odpadu produkovaného v Grónsku a myslíme si, že je ho stále více. Polovina osad má něco, co bych nazval spalovacími pecemi, a zbytek se spaluje pod širým nebem nebo ukládá na skládky.

Myslím, že všechny problémy s odpadem mají v podstatě mnoho společných rysů, ale zároveň jsou všechny jedinečné. Odpad je místní otázka se širšími důsledky. Řešení musejí tuto dvojí povahu zohledňovat.

A co nebezpečný odpad a elektronický odpad?

V největších městech jsou zařízení, kde se demontuje elektronický odpad a provádí příjem nebezpečných odpadů, které jsou pak uskladněny na místě a přepravovány lodí do Dánska. Grónsko dováží všechny druhy výrobků, včetně potravin, oděvů a automobilů, které jsou většinou přepravovány z Aalborgu. Nebezpečný a elektronický odpad se nakládá na lodě plující zpět do Dánska.

V posledních letech zahájily svou činnost nadnárodní těžební společnosti, které hledají nevyužité zásoby ropy a nerostů. Co se děje s odpady vznikajícími při těžbě nerostných surovin?

V Grónsku máme politiku jednoho úředního místa, která umožňuje těžebním společnostem získat všechna potřebná povolení na jednom úřadě. To znamená, že si na Úřadu pro nerostné suroviny a ropu podají žádost, která zahrnuje všechny aspekty jejich činností, a to včetně odpadů.

Téměř všechny jejich činnosti se odehrávají daleko od měst a osad. Pokud jde o spalitelný odpad, společnosti mohou uzavřít smlouvu s místními správními úřady o použití spaloven. Tato zvýšená poptávka po spalování vyvolává zvýšený tlak na místní spalovací kapacitu.

Jak k tomuto problému přistupujete?

Jednou z možností, kterou v současnosti řešíme, je výstavba regionálních spaloven a přeprava odpadu. Je jasné, že nemůžeme stavět závody na zpracování odpadu v každém městě. Uvažujeme také o výrobě tepla – vytápět spalováním odpadu domácnosti.

V menších městech začínáme zřizovat zařízení na demontáž elektronického odpadu a nakládání s nebezpečnými odpady. v malých osadách umísťujeme kontejnery na elektronický odpad a na nebezpečné odpady, které pak mohou být dopravovány do zařízení ve městech.

V současné době realizujeme dva pilotní projekty týkající se dopravy spalitelného odpadu do měst, kde jsou spalovny.

Vláda Grónska má vnitrostátní plán nakládání s odpady, a činnosti, o kterých jsem se před chvílí zmínil, jsou součástí tohoto plánu.

Per Ravn HermansenPer Ravn Hermansen. Přestěhoval se sem z Dánska a pracuje na grónském ministerstvu vnitra, přírody a životního prostředí v oddělení pro nakládání s odpady.

Další informace

Kategorie: ,
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100