Osobní nástroje

oznámení
Získejte oznámení o nových zprávách a produktech. Četnost: 3–4 e-maily za měsíc.
Přihlášení k odběru
Registrace, abyste dostávali naše zprávy (v tištěné a/nebo elektronické podobě) a čtvrtletní elektronický zpravodaj.
Sledujte nás
Ikona Twitteru Twitter
Facebook icon Facebook
Ikona YouTube Kanál na YouTube
RSS logo RSS kanál
Více

Write to us Write to us

For the public:


For media and journalists:

Contact EEA staff
Contact the web team
FAQ

Call us Call us

Reception:

Phone: (+45) 33 36 71 00
Fax: (+45) 33 36 71 99


další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Nacházíte se zde: Úvod / Signály - Kvalita lidského života a životní prostředí / Signály 2012 / Články / Život ve spotřební společnosti

Život ve spotřební společnosti

Změnit jazyk
Několik desetiletí relativně stálého růstu v Evropě změnilo způsob našeho života. Vyrábíme a spotřebováváme více zboží a služeb. Více cestujeme a žijeme déle. Dopad našich hospodářských činností na životní prostředí doma i v zahraničí je však stále větší a zřetelnější. Právní předpisy týkající se životního prostředí, jsou‑li prováděny důkladně, dosahují konkrétních výsledků. Pokud se však zaměříme na to, čeho jsme dosáhli za posledních dvacet let, můžeme opravdu říci, že děláme vše, co je v našich silách?
Consumer choices

Consumer choices  Image © Thinkstock

Když se Carlos Sánchez v roce 1989 narodil, žilo v metropolitní oblasti Madridu 5 milionů obyvatel. Carlosova rodina žila v bytě se dvěma ložnicemi v centru města; neměli osobní auto, ale měli televizor.

Carlosova rodina tehdy nebyla jedinou španělskou rodinou bez automobilu. v roce 1992, šest let po přistoupení k Evropské unii, bylo ve Španělsku 332 osobních automobilů na 1 000 obyvatel. v roce 2009, téměř o dvě desetiletí později, mělo automobil 480 z 1 000 Španělů, tedy o něco více, než je průměr zemí EU.

Když bylo Carlosovi pět let, koupila si rodina Sánchezových sousední byt a spojila oba byty v jeden. Když mu bylo osm, koupili si své první auto, které ale nebylo nové.

Stárnoucí populace

Nezměnil se pouze způsob naší dopravy. Změnila se i naše společnost. Až na několik výjimek se v zemích EU za posledních 20 let významně nezměnil počet narozených dětí na jednu ženu. Španělské ženy měly v roce 1992 v průměru 1,32 dítěte a v roce 2010 se tento údaj mírně zvýšil na 1,39 — hluboko pod všeobecně uznávanou úrovní reprodukce, která činí 2,1 dětí na jednu ženu. Celková porodnost v EU27 se v roce 2009 pohybovala kolem čísla 1,5.

Počet obyvatel EU však přesto roste, zejména díky přistěhovalcům. Žijeme také lépe a déle. v roce 2006 činila naděje dožití v EU u mužů 76 let a u žen 82 let. Koncem října 2011 dosáhla světová populace 7 miliard osob. Nehledě na pokles porodnosti, ke kterému došlo během posledních dvou desetiletí, se očekává, že světová populace nadále poroste, dokud se v roce 2100 neustálí přibližně na úrovni 10 miliard osob.

Také tempo urbanizace se neustále zrychluje. Ve městech dnes žije více než polovina světové populace. v EU žijí ve městech přibližně tři čtvrtiny obyvatelstva. Důsledky toho jsou patrné i v mnoha evropských městech, včetně Madridu. v roce 2011 dosáhl počet obyvatel metropolitní oblasti Madridu 6,3 milionu osob.

Pěstujeme potraviny s petrochemickými hnojivy a pesticidy. Většina našich stavebních materiálů – cement, plasty a jiné – se vyrábí z fosilních paliv, a stejně tak i většina našich farmaceutických výrobků. Naše oděvy jsou z větší části vyrobeny z petrochemických syntetických vláken. Doprava, elektřina, teplo a světlo – to vše závisí rovněž na fosilních palivech. Na dobývání ložisek uhlíku z období karbonu jsme vybudovali celou civilizaci.
…budoucí generace, které budou žít za padesát tisíc let… nás pravděpodobně označí za lid fosilních paliv a toto období za epochu uhlíku, stejně jako my hovoříme o minulých obdobích jako o době bronzové a železné.”

Jeremy Rifkin, prezident Nadace pro ekonomické trendy a poradce Evropské unie. Úryvek z jeho knihy „Třetí průmyslová revoluce”

Všeobecný růst

Coyright: Stockxpert.comBěhem těchto posledních dvou desetiletí Španělsko, podobně jako mnoho jiných evropských zemí, zažívalo stálý hospodářský růst, rostoucí příjmy, a ještě donedávna se dokonce zdálo, že se daří reálně řešit problém nezaměstnanosti v zemi. Hospodářský boom urychlovaly snadno dostupné půjčky, veřejné i soukromé, dostatek surovin a příliv přistěhovalců ze Střední a Jižní Ameriky a z Afriky.

Když se Carlos narodil, internet, jak ho známe dnes, až na několik vzájemně propojených počítačových sítí, neexistoval. Mobilní telefony byly poměrně vzácné a byly příliš rozměrné na to, aby se daly přenášet, a pro většinu lidí byly nedostupné. O virtuálních společenstvích nebo sociálních sítích nikdo ani neslyšel. Pro mnohá společenství po celé planetě „technologie” znamenala spolehlivé dodávky elektřiny. Telefon byl drahý a ne vždy dostupný. Dovolená v zahraničí byla jen pro pár vyvolených.

I přes některé poklesy za posledních 20 let hospodářství Evropské unie vzrostlo o 40 %, přičemž v zemích, jež přistoupily k Evropské unii v letech 2004 a 2007, byly průměrné hodnoty ještě o něco vyšší. v případě Španělska byla zvlášť důležitou hnací silou výstavba spojená s cestovním ruchem. v jiných evropských zemích byl hospodářský růst poháněn odvětvími služeb a výroby.

Dnes žije Carlos s rodiči na stejné adrese. Každý z nich má automobil a mobilní telefon. Životní styl rodiny Sánchezových není podle evropských měřítek ničím neobvyklým.

Větší globální stopa

Souběžně s ekonomickým růstem v Evropě a ve světě rostl dopad Evropy na životní prostředí. v rámci podpory prosperity v Evropě a rozvojových zemích a také rozšiřování dopadů na životní prostředí sehrává důležitou roli obchod.

V roce 2008 Evropská unie dovezla v hmotnostním vyjádření šestkrát více materiálů, než vyvezla. Tento rozdíl je téměř výlučně důsledkem vysoké míry dovozu paliv a produktů těžebního průmyslu.

Politika funguje, je-li dobře připravena a prováděna

Rostoucí uznání naléhavé potřeby řešit otázky životního prostředí v celosvětovém měřítku se začalo projevovat mnohem dříve než na Summitu Země v Riu v roce 1992. Právní předpisy EU týkající se životního prostředí vznikají od počátku 70. let a dosud získané zkušenosti dokazují, že jsou-li předpisy efektivně prováděny, tak se vyplácejí.

Například směrnice EU o ptácích (1979) a o stanovištích (1992) vytvářejí právní rámec pro chráněné oblasti v Evropě. Více než 17 % evropské souše a více než 160 000 km2 pobřežních vod zařadila EU k dnešnímu dni do své sítě ochrany přírody „Natura 2000”. Ačkoli mnohé evropské druhy a stanoviště jsou stále ohroženy, je Natura 2000 životně důležitý krok správným směrem.

Pozitivní dopad na životní prostředí Evropy mají i jiné politiky v oblasti životního prostředí. Za poslední dvě desetiletí se výrazně zlepšila kvalita ovzduší. Naše zdraví však nadále ovlivňuje dálkové znečišťování ovzduší a některé látky znečišťující místní ovzduší. Také kvalita evropských vod se díky evropským právním předpisům podstatně zlepšila, ale většina znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší, vody a půdy jen tak snadno nezmizí. Naopak, akumulují se.

Evropská unie začala rovněž odstraňovat vazbu mezi hospodářským růstem a emisemi skleníkových plynů. V celosvětovém měřítku však emise i nadále rostou a přispívají ke koncentraci oxidu uhličitého v ovzduší a oceánech.

Copyright: ThinkstockPodobný trend panuje i ve využití materiálů. Evropské hospodářství vyrábí více při menším využívání zdrojů. Stále však spotřebováváme mnohem více zdrojů, než kolik nám evropská půda a moře mohou poskytovat. EU stále produkuje velké množství odpadu, avšak čím dál více jej recykluje a opětovně využívá.

Snažíme-li se řešit jeden problém životního prostředí, bohužel zjišťujeme, že otázky životního prostředí nelze řešit izolovaně, jednu po druhé. Musejí být začleněny do hospodářských politik, územního plánování, politik pro rybolov, zemědělských politik atd.

Například odčerpávání vody ovlivňuje kvalitu a množství vody u zdroje i v oblastech po proudu vodních toků. Se snižujícím se množstvím vody u zdroje v důsledku větší spotřeby se znečišťující látky vypouštěné do vody méně rozpouštějí a mají větší negativní dopad na živočišné a rostlinné druhy, které jsou na daném vodním útvaru závislé. Abychom mohli plánovat a dosáhnout významného zlepšení kvality vody, musíme se v první řadě zabývat také tím, proč je voda odčerpávána.

Změna po malých krocích

Navzdory mezerám v našich znalostech nás trendy ve vývoji životního prostředí, jichž jsme dnes svědky, nutí neprodleně přijímat rozhodná opatření za účasti tvůrců politik, podniků i občanů. Budeme-li se chovat tak jako dosud, bude kritickým tempem pokračovat globální odlesňování a průměrné teploty by se do konce tohoto století mohly celosvětově zvýšit až o 6,4 °C. Vzestup hladiny moří ohrozí jeden z našich nejcennějších zdrojů — půdu — na nízko položených ostrovech a v pobřežních oblastech.

U mezinárodních jednání trvá často celé roky, než se dospěje k dohodě a než dojde k samotnému provádění. Dobře vypracované vnitrostátní právní předpisy, jsou-li náležitě prováděny, fungují, jsou však omezeny geopolitickými hranicemi. Mnohé otázky životního prostředí ale nejsou omezeny jen na území určitého státu. Dopady odlesňování, znečišťování ovzduší nebo přítomnost odpadu v mořích pociťujeme v konečném důsledku všichni.

Trendy a postoje lze změnit — krok za krokem. Dobře chápeme, kde jsme byli před 20 lety a kde stojíme dnes. Možná nemáme jedno zázračné řešení, které by trvale napravilo všechny naše problémy se životním prostředím, ale máme ideu, vlastně balíček idejí, nástrojů a politik, které nám mohou pomoci při přeměně našeho hospodářství v zelenou ekonomiku. Vybudovat během příštích 20 let udržitelnou budoucnost je možné a je na nás, abychom se této příležitosti chopili.

Copyright: EEA/Ace&Ace

Chopit se příležitosti

To, zda se chopíme příležitosti, kterou máme před sebou, závisí na naší společné informovanosti. Dostatečně silnou páku pro změnu svého způsobu života můžeme vytvořit jen tehdy, pochopíme-li, co je v sázce. Informovanost roste, ale není vždy dostatečná. Zdá se, že při našem každodenním uvažování převažuje ekonomická nejistota, strach z nezaměstnanosti a zdravotní hlediska. A nejinak je tomu u Carlose nebo jeho přátel, zvláště vzhledem k hospodářským otřesům v Evropě.

Carlos, který má spoustu starostí se studiem biologie a se svými vyhlídkami v budoucím zaměstnání, si není jist, nakolik si jeho generace uvědomuje problémy životního prostředí v Evropě a ve světě. Jako člověk žijící ve městě však připouští, že generace jeho rodičů má bližší vztah k přírodě, protože ve většině rodin alespoň jeden z rodičů vyrůstal na venkově. Bližší vztah k přírodě jim zůstal i poté, co se přestěhovali za prací do měst.

Copyright: Gülcin KaradenizCarlos možná nikdy k přírodě podobný vztah neměl, ale docela ho těší přírodě alespoň trochu pomáhat — jezdí na univerzitu na kole. Přesvědčil dokonce i svého otce, aby jezdil na kole do zaměstnání.

Pravda je taková, že ekonomická nejistota, zdraví, kvalita života a dokonce i řešení otázky nezaměstnanosti, to vše závisí na zajištění zdravé planety. Rychlé vyčerpávání našich přírodních zdrojů a ničení ekosystémů, které nám poskytují tolik výhod, sotva zajistí bezpečnou a zdravou budoucnost pro Carlose a jeho generaci. Nejlepším a nejreálnějším způsobem, jak dlouhodobě zajistit hospodářskou a sociální prosperitu, zůstává zelená, nízkouhlíková ekonomika.

Další informace

  • EEA — SOER 2010 Assessment of Global Megatrends (Evropské životní prostředí — stav a výhled 2010: Hodnocení globálních megatrendů)
  • UNEP — Keeping track of our changing environment: From Rio to Rio+20 (Po stopách našeho měnícího se životního prostředí: od Ria k Riu+20)

Geographical coverage

[+] Show Map

Kategorie:

Komentáře

Zaregistrujte se nyní!
Získejte oznámení o nových zprávách a produktech. V současné době máme 33023 předplatitelů. Frekvence: 3-4 e-maily za měsíc.
Archiv upozornění
Sledujte nás
 
 
 
 
 
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100