Osobní nástroje

oznámení
Získejte oznámení o nových zprávách a produktech. Četnost: 3–4 e-maily za měsíc.
Přihlášení k odběru
Registrace, abyste dostávali naše zprávy (v tištěné a/nebo elektronické podobě) a čtvrtletní elektronický zpravodaj.
Sledujte nás
Ikona Twitteru Twitter
Facebook icon Facebook
Ikona YouTube Kanál na YouTube
RSS logo RSS kanál
Více

Write to us Write to us

For the public:


For media and journalists:

Contact EEA staff
Contact the web team
FAQ

Call us Call us

Reception:

Phone: (+45) 33 36 71 00
Fax: (+45) 33 36 71 99


další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Nacházíte se zde: Úvod / Signály - Kvalita lidského života a životní prostředí / Signály 2012 / Články / Stanovení „odpovídající“ ceny?

Stanovení „odpovídající“ ceny?

Změnit jazyk
Topics: , ,
Ekonomiky mnoha rozvojových zemí se zaměřují na využívání přírodních zdrojů, aby vyvedly své obyvatelstvo z chudoby, přičemž potenciálně poškozují přírodní systémy, na kterých jsou závislé. Krátkodobá řešení často podkopávají blahobyt obyvatel v dlouhodobém výhledu. Mohou vlády přispívat ke stanovení „odpovídající” tržní ceny za služby přírody a ovlivnit tak hospodářská rozhodnutí? v tomto textu nabízíme bližší pohled na to, co znamená spotřeba vody v rámci produkce bavlny pro Burkinu Faso.
Shopping trolleys

Shopping trolleys  Image © Shutterstock

99 % světových pěstitelů bavlny žije v rozvojovém světě. To znamená, že pesticidy se používají na polích tam, kde je vysoká negramotnost a nízká informovanost o bezpečnosti, což vystavuje životní prostředí a životy lidí riziku.

Steve Trent, ředitel nadace Environmental Justice Foundation (Nadace pro ekologickou spravedlnost)

Podle definice Světové banky žije na světě více než miliarda osob v „krajní chudobě”, tj. přežívají za méně než 1,25 USD na osobu a den. a přestože se procentní podíl světové populace žijící v chudobě během posledních 30 let dramaticky snížil, značný počet zemí — mnohé z nich v Africe — stále čelí významným překážkám na cestě k dosažení pokroku v této oblasti.

V těchto zemích se hospodářská činnost často soustřeďuje na využívání přírodních zdrojů – prostřednictvím zemědělství, lesnictví, těžby atd. v důsledku toho může snaha urychlení hospodářského růstu, aby bylo možno uspokojit potřeby rychle rostoucí populace, vystavit ekosystémy značnému tlaku.

V mnoha případech se zdroje, jako například bavlna, pěstují nebo těží v rozvojových zemích a vyvážejí se do bohatších regionů jako je Evropa. Tato skutečnost staví spotřebitele v průmyslovém světě do důležité role: Potenciálně mohou napomoci tomu, aby se „spodní miliarda“ vymanila z chudoby, ale zároveň mohou podkopávat šance těchto lidí poškozováním přírodních systémů, na nichž jsou závislí.

„Bílé zlato”

Copyright: ShutterstockV Burkině Faso — suché, vnitrozemské a velmi chudé zemi na jižním okraji Sahary — je důležitým obchodním artiklem bavlna. Opravdu mimořádně důležitým. Burkina Faso, která v posledních letech prudce zvýšila svou výrobu, je nyní největším producentem bavlny v Africe. „Bílé zlato”, jak se jí v této oblasti říká, se v roce 2007 podílelo na příjmech z vývozu země celými 85 % a tvořilo 12 % její hospodářské produkce.

Rozhodující je, že příjmy z bavlny jsou široce rozptýlené. Toto odvětví zaměstnává 15–20 % pracovní síly a poskytuje přímé příjmy 1,5–2 milionům obyvatel. Jako hlavní hybná síla hospodářského růstu přineslo pěstování bavlny v posledním desetiletí daňové příjmy, z nichž je možné financovat zlepšení v oblastech, jako je zdravotnictví a školství.

Výhody pěstování bavlny pro lid Burkiny Faso jsou nezpochybnitelné. Související náklady jsou však často méně zřejmé.

Čtvrtina obyvatelstva nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Více než 80 % tvoří samozásobitelští zemědělci závislí na vodě pro uspokojení svých základních potřeb, jimiž jsou potrava a přístřeší. a podle Světové meteorologické organizace (WMO) roční poptávka po vodních zdrojích převyšuje disponibilní zdroje o 10–22 %.

V této souvislosti se obrovský vzestup produkce bavlny v posledních letech jeví jako riskantní. Bavlna je žíznivá plodina — v suchých měsících vyžaduje zavlažování a spotřebovává mnohem více vody než jiné plodiny pěstované ve velkém měřítku.

Přidělovat vodu na pěstování bavlny znamená odvádět vodu od jiných možných využití. Většina úrody jde na vývoz, a to znamená, že velké množství vody je používáno k uspokojení poptávky spotřebitelů v zámoří. Tomuto procesu se říká vývoz „virtuální vody”.

Polovina bavlny se z Burkiny Faso vyváží do Číny, kde je prodávána místním přádelnám, a odtud výrobcům oděvů, kteří obsluhují světové trhy. Na konci dodavatelského řetězce spotřebitelé bavlněných výrobků ve skutečnosti dovážejí významné množství vody — někdy z těch částí světa, kde je mnohem větší sucho. v případě bavlny jedna studie došla k závěru, že 84 % vodní stopy Evropy se nachází mimo Evropu.

Pro země s velkým suchem, jako je Burkina Faso, je za normálních podmínek žádoucí výrobky náročné z hlediska zavlažování dovážet, a ne je vyvážet. Koneckonců vývoz „virtuální vody“ může znamenat, že nezbyde dostatek vody pro místní obyvatele a ekosystémy. Jinými slovy, jediný způsob, jak rozhodnout, zda je pro Burkinu Faso dobrý nápad využívat vodu k pěstování bavlny, je posoudit úplné náklady a výhody oproti jiným možným využitím. Sám o sobě nám pojem virtuální vody nemůže říci, jak nejlépe využívat vodu, nicméně sděluje nám velmi užitečné informace o dopadech naší výroby a spotřebitelských rozhodnutí.

Pojmy související s vodou v kostce

Vodní stopavirtuální voda jsou pojmy, které nám pomáhají pochopit, jaké množství vody spotřebováváme.

Vodní stopa je objem sladké vody použité na výrobu zboží a služeb, který spotřebovává jedinec, společenství či podnik. Skládá se ze tří složek. Modrá vodní stopa je objem povrchové a podzemní vody použité na výrobu zboží a služeb. Zelená vodní stopa je objem dešťové vody použité ve výrobě. A šedá vodní stopa je objem vody znečištěné výrobou.

Každé vyvážené zboží nebo služba také znamená vývoz „virtuální vody” — vody použité při výrobě příslušného zboží nebo služby. k vývozu virtuální vody dochází v případě, kdy se zboží nebo služba spotřebovává za hranicemi povodí, kde byla voda získána.

Dovoz „virtuální vody” umožňuje dovážejícím zemím nebo oblastem využívat domácí vodní zdroje pro jiné účely, což může být pro země s nedostatkem vody velmi výhodné. Mnohé země vyvážející virtuální vodu mají bohužel ve skutečnosti vody nedostatek, ale mají velmi slunečné podnebí, což vyhovuje zemědělské produkci. v těchto zemích s nedostatkem vody klade vývoz virtuální vody zvýšené nároky na vodní zdroje a často vede k sociálním a hospodářským nákladům, protože není k dispozici dostatek vody pro jiné činnosti a potřeby.

Zdroj: Water Footprint Network

Větší znečišťování, méně lesů

Spotřeba vody není jedinou obavou spojenou s produkcí bavlny v Burkině Faso. Pěstování bavlny je obvykle spojeno s rozsáhlým použitím pesticidů. Ve skutečnosti na bavlnu připadá pozoruhodných 16 % použití pesticidů na světě, ačkoliv se na celosvětové rozloze obdělávané půdy podílí pouhými 3 %.

Dopady na místní obyvatele a ekosystémy mohou být závažné. Protože však jedinci, kteří pesticidy používají, všechny tyto účinky nepociťují a dost možná si jich ani nejsou vědomi, nebudou je při svém rozhodování plně zohledňovat. (Proto může být důležité vzdělávat místní pěstitele a informovat je o pesticidech a jejich účincích.)

Voda není jediným zdrojem, který se využívá. Jiným zdrojem zásadního významu je půda. Stejně jako ve většině jiných míst může být v Burkině Faso půda využívána mnoha různými způsoby. Získávají obyvatelé Burkiny Faso největší prospěch z toho, že využívají svou půdu na pěstování bavlny?

Copyright: IHH Humanitarian Relief Foundation/TurkeyModachirou Inoussa pomáhal svým rodičům na polích s bavlnou. Bylo mu teprve osm let. 29. července 2000 Modachirou pilně pracoval a odběhl si domů, aby se napil. Cestou našel prázdnou nádobu a nabral si ze strouhy trochu vody k pití. Toho večera se domů nevrátil. Při prohledávání vesnice bylo jeho tělo nalezeno vedle prázdné láhve callisulfanu.

Otravy endosulfanem v západní Africe, oznámené organizací PAN UK (Pesticide Action Network, Spojené království), 2006

Co je dobré pro jednoho, nemusí být dobré pro všechny

Nejedná se o žádnou řečnickou otázku. Zalesněná plocha Burkiny Faso se v období 1990–2010 snížila o 18 %, zčásti vlivem rozšiřujícího se zemědělství, a tempo ztráty lesních ploch se zrychluje. Soukromý majitel lesa v Burkině Faso může dát přednost pěstování bavlny, protože je pro něj ziskovější dřevo prodat (nebo ho používat jako palivo) a půdu zúrodnit, než les zachovat. To však nutně nemusí být nejlepší řešení pro Burkinu Faso — její obyvatelstvo a její ekosystémy.

Copyright: Pawel KazmierczykLesy poskytují lidem — žijícím v jejich blízkosti i daleko od nich — mnohem více výhod, než je pouhá hodnota dřeva. Jsou přirozeným prostředím pro biologickou rozmanitost, zabraňují erozi půdy, pohlcují oxid uhličitý, poskytují možnosti k rekreaci atd. Kdyby o využití této půdy rozhodovala společnost jako celek — a kdyby při tomto svém rozhodování mohla vycházet z posouzení nákladů a přínosů různých variant, pravděpodobně by nevyčerpala všechnu půdu a vodu pouze na produkci bavlny.

Tento rozdíl mezi přínosy a náklady pro jedince a přínosy a náklady pro společnost je zásadní otázkou.

Při zodpovídání klíčových otázek — jaký objem vody, jaké množství pesticidů a jaká rozloha půdy mají být použity pro výrobu bavlny — se zemědělci na celém světě rozhodují podle souvisejících nákladů a přínosů. Zatímco si však zemědělec může ponechat plný příjem plynoucí z prodeje bavlny, obvykle nenese všechny náklady. Například náklady na nákup pesticidů jsou často nepatrné v porovnání s dopady použití pesticidů na lidské zdraví. Náklady se tedy přenášejí na jiné lidi, a to včetně budoucích generací.

Problémy vznikají proto, že zemědělec, v mnohém ohledu stejně jako my všichni, se většinou rozhoduje na základě svých úzkých vlastních zájmů. a toto zkreslení se pak předává dále prostřednictvím světových trhů. Ceny placené obchodníky, výrobci oděvů a nakonec spotřebiteli nevyjadřují správně náklady a přínosy spojené s využitím zdrojů a výrobou zboží.

To je závažný problém. Ve většině světa jsou trhy a ceny používány jako orientace pro naše rozhodování, a jestliže nám tedy ceny poskytují zavádějící představu o dopadech výroby a spotřeby, my pak přijímáme nesprávná rozhodnutí. Historie nás učí, že trhy mohou být velmi efektivním mechanismem, který nám napomáhá při rozhodování o využívání zdrojů, výrobě a maximalizaci zisků. Jsou-li však ceny stanoveny chybně, trhy selhávají.

Když trhy selhávají: náprava a omezení

Copyright: ShutterstockCo s tím můžeme dělat? Vlády do určité míry mohou přijímat opatření k nápravě tržních selhání. Mohou zavést regulační opatření a použití vody a pesticidů zdanit, aby jich zemědělci používali méně nebo aby hledali méně škodlivé alternativy. Na druhé straně mohou zorganizovat platby vlastníkům lesů, které budou odrážet výhody, jež lesy přinášejí společenství daného státu nebo v mezinárodním měřítku — a tím jim poskytnout alternativní zdroj příjmů. Klíčem je spojit pobídky pro jedince s pobídkami pro společnost jako celek.

Důležité je také poskytnout spotřebitelům informace, které doplní informaci v podobě ceny. v mnoha zemích se stále častěji setkáváme s etiketami, které nás informují o tom, jak je zboží vyráběno, a s kampaněmi zájmových skupin ke zvýšení informovanosti a pochopení těchto otázek. Mnozí z nás by byli ochotni platit více nebo spotřebovávat méně, kdybychom chápali dopady svých rozhodnutí.

V některých případech musí vlády zajít dále, než je náprava trhu, a skutečně omezovat jeho úlohu při přidělování zdrojů. Lidé, a stejně tak i ekosystémy potřebují vodu, aby mohly přežít a prosperovat. Mnozí by ovšem argumentovali tím, že lidé mají právo na dostatek vody k pití, na jídlo, hygienu a pro zdravé životní prostředí. Vlády by proto možná měly mít povinnost zajistit, aby byly uspokojeny jejich potřeby, a teprve poté umožnit trhu disponovat se zbytkem.

Vrátíme-li se k Burkině Faso, vláda a mezinárodní partneři se zaměřili na uspokojení základní potřeby přístupu k nezávadné pitné vodě. i když čtvrtina obyvatel takový přístup ještě nemá, představuje dnešní situace obrovské zlepšení oproti stavu před 20 lety, kdy přístup k nezávadné pitné vodě nemělo 60 % obyvatel.

Měnící se pobídky

Na celém světě jsme svědky úsilí o nápravu a omezení volného trhu, ovšem při využití mnoha jeho výhod. v tuto chvíli však tržní ceny často poskytují zavádějící informace, výsledkem čehož je přijímání nesprávných rozhodnutí výrobci i spotřebiteli.

Produkovala by Burkina Faso bavlnu, kdyby trh fungoval správně a v cenách se odrážely veškeré náklady a přínosy našich činností?

Ačkoli je těžké na tuto otázku s jistotou odpovědět, je podle všeho velmi pravděpodobné, že ano. Pro velmi chudou vnitrozemskou zemi s omezenými zdroji, jako je Burkina Faso, neexistují snadné cesty k prosperitě. Odvětví bavlny přinejmenším nabízí značné příjmy a potenciálně tak poskytuje platformu pro hospodářský rozvoj a zlepšení životní úrovně.

Pokračování v produkci bavlny však nemusí znamenat pokračování v používání výrobních technologií vyžadujících vysokou spotřebu vody a pesticidů. Nebo další zmenšování rozlohy zalesněných ploch. Existující alternativní metody, jako je ekologické pěstování bavlny, které mohou vést ke snížení spotřeby vody a úplnému vymizení používání pesticidů. Přímé náklady spojené s ekologickým pěstováním bavlny jsou větší – což znamená, že ceny bavlněných výrobků pro spotřebitele jsou vyšší – tuto skutečnost však více než vyvažuje snížení nepřímých nákladů, které nesou pěstitelé bavlny a jejich společenství.

Rozhodujete vy

Copyright: ThinkstockJe samozřejmě úkolem tvůrců politik napomáhat správnému fungování trhu tak, aby cenové signály poskytovaly pobídky pro udržitelné rozhodování. Ale nezáleží to jen na tvůrcích politik — mnohé mohou dosáhnout také informovaní občané.

Důsledkem nadnárodních dodavatelských řetězců je skutečnost, že rozhodnutí výrobců, maloobchodníků a spotřebitelů v Evropě mohou mít významný dopad na blahobyt lidí v zemích tak vzdálených, jako je Burkina Faso. Takové dopady mohou zahrnovat vytváření pracovních míst a příjmů, ale mohou také zahrnovat nadměrné využívání omezených vodních zdrojů a poškozování zdraví místního obyvatelstva a ničení ekosystémů.

Nakonec jsou to tedy spotřebitelé, kteří mají moc rozhodovat. Stejně tak jako tvůrci politik mohou orientovat naši spotřebu pomocí ovlivňování cen, mohou spotřebitelé vysílat signály výrobcům tím, že budou požadovat udržitelně pěstovanou bavlnu. To rozhodně stojí za zamyšlení, až si příště půjdete koupit džínsy.

Další informace

Geographical coverage

[+] Show Map

Komentáře

Zaregistrujte se nyní!
Získejte oznámení o nových zprávách a produktech. V současné době máme 33066 předplatitelů. Frekvence: 3-4 e-maily za měsíc.
Archiv upozornění
Sledujte nás
 
 
 
 
 
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100