Osobní nástroje

oznámení
Získejte oznámení o nových zprávách a produktech. Četnost: 3–4 e-maily za měsíc.
Přihlášení k odběru
Registrace, abyste dostávali naše zprávy (v tištěné a/nebo elektronické podobě) a čtvrtletní elektronický zpravodaj.
Sledujte nás
Ikona Twitteru Twitter
Facebook icon Facebook
Ikona YouTube Kanál na YouTube
RSS logo RSS kanál
Více

Write to us Write to us

For the public:


For media and journalists:

Contact EEA staff
Contact the web team
FAQ

Call us Call us

Reception:

Phone: (+45) 33 36 71 00
Fax: (+45) 33 36 71 99


další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Ekologizace ekonomiky

Změnit jazyk
Většina lidí si vzpomene, že rok 2011 byl rokem finančních otřesů, zemětřesení spojeného s tsunami a jadernou pohromou v Japonsku, finanční pomoci evropským zemím a masových protestů označovaných souhrnně jako arabské jaro, hnutí Occupy Wall Street a španělských Indignados. Jen málokdo si však vzpomene, že to byl také rok, kdy vědci objevili více než 18 000 nových druhů obývajících naši planetu. Ještě méně lidí zřejmě dokáže jmenovat alespoň jeden druh, který byl prohlášen za vyhynulý.
Indian farmer

Indian farmer  Image © EEA/John McConnico

Na první pohled by se mohlo zdát, že osud ohrožených druhů nemá nic společného s ekonomikou. Při bližším zkoumání však začínáme chápat vzájemné souvislosti. „Dobré zdraví” přírodních systémů je nezbytnou podmínkou „dobrého zdraví” našich sociálních a hospodářských systémů. Cožpak se dá říci, že společnosti prospívá, jestliže je vystavena znečištění ovzduší a vody a trpí zdravotními problémy, které s tím souvisejí? a může společnost „fungovat”, je-li její velká část nezaměstnaná nebo nemůže vyjít s penězi?

I přes mezery a nejasnosti v našem chápání věcí kolem nás je zřejmé, že se náš svět mění. Po 10 000 letech relativní stability se průměrná globální teplota zvyšuje. i když se emise skleníkových plynů v Evropské unii snižují, fosilní paliva uvolňují do ovzduší více skleníkových plynů, než kolik naše půda a oceány mohou absorbovat. Některé oblasti jsou vůči možným dopadům změny klimatu zranitelnější — a často se jedná o země, které jsou nejméně připravené přizpůsobit se novým klimatickým podmínkám.

Vzhledem k tomu, že nás na této planetě žije již více než 7 miliard, lidé se zjevně podílejí na vývoji a urychlování této změny. Současná úroveň naší spotřeby a výroby může ve skutečnosti poškozovat životní prostředí do té míry, kdy hrozí, že pro mnoho druhů — včetně nás samotných — učiníme náš domov neobyvatelným. Mnoho lidí v rozvojových zemích chce mít podobný životní styl jako lidé v rozvinutých zemích, což by mohlo vystavit naše přírodní systémy ještě většímu tlaku.

Ztrácíme celosvětovou biologickou rozmanitost tempem, které nemá v dějinách obdoby. Rychlost vymírání druhů je možná až 1 000 krát vyšší, než tomu bylo v historii. Jednou z hlavních příčin je ničení přírodních stanovišť.

I když celková rozloha zalesněné plochy v Evropě v posledních desetiletích roste, v celosvětovém měřítku je tomu jinak. Organizace OSN pro výživu a zemědělství odhaduje, že každý rok se ve světě vykácí přibližně 13 milionů hektarů lesů (což zhruba odpovídá rozloze Řecka) za účelem jiného využití půdy, jako jsou pastviny pro dobytek, těžba nerostů, zemědělství nebo rozvoj měst. Lesy nejsou jedinými ohroženými ekosystémy. v důsledku lidských aktivit je ohroženo i mnoho jiných přírodních stanovišť.

Cesta vpřed: zelená ekonomika podporující začlenění

Za situace, kdy pro miliardy lidí je hlavní každodenní starostí zajistit si potravu a posílat děti do školy v naději na lepší budoucnost, je pro mnohé téměř nemožné vyhnout se naléhavým krátkodobým řešením. Pokud jim tedy nelze nabídnout jiné a lepší příležitosti…

Není pochyb o tom, že naše ekonomické aktivity vyžadují přírodní zdroje. Ale co by mohlo být vnímáno jako dilema — volba mezi ochranou životního prostředí a rozvojem ekonomiky — je ve skutečnosti zavádějící. z dlouhodobého hlediska hospodářský a sociální rozvoj vyžaduje udržitelné řízení přírodních zdrojů.

Koncem roku 2011 byl každý desátý člověk v Evropské unii nezaměstnaný. U mladých lidí to byla více než pětina. Nezaměstnanost vystavuje jedince, rodiny a celou společnost velkému napětí. Bezmála čtvrtině obyvatelstva EU v roce 2010 hrozila chudoba nebo sociální vyloučení. Celosvětově je míra chudoby ještě vyšší.

Naše současné ekonomické modely neberou v úvahu mnoho výhod, které nám poskytuje zdravé životní prostředí. Hrubý domácí produkt (HDP) — hospodářský ukazatel nejčastěji používaný k vyjádření úrovně rozvoje, životní úrovně a postavení jednotlivých zemí ve srovnání s jinými zeměmi — vychází z hodnoty hospodářské produkce. Nezahrnuje sociální a lidskou cenu, kterou platíme za vedlejší účinky hospodářské aktivity, například znečištění ovzduší. Naopak, zdravotní péče poskytovaná osobám trpícím respiračními chorobami je zahrnuta do HDP jako pozitivní příspěvek.

Hlavním úkolem je zjistit, jak můžeme přepracovat své ekonomické modely tak, abychom mohli generovat růst a zlepšovat kvalitu života na celém světě bez poškozování životního prostředí a současně chránit zájmy budoucích generací. Řešení dostalo název „zelená ekonomika”.

I když se zdá, že jde o jednoduchou koncepci, uvedení této myšlenky do praxe je mnohem složitější. Bezpochyby bude vyžadovat technologické inovace. Je však nutné zavést i mnoho jiných změn — v neposlední řadě změny ve způsobu organizace obchodování, způsobu plánování měst, způsobu přepravy osob a zboží, v zásadě tedy v samotném způsobu našeho života.

Kdybychom to měli vyjádřit z ekonomického hlediska, musíme zajistit dlouhodobou udržitelnost ve všech oblastech tvorby bohatství: přírodní kapitál, lidský kapitál, sociální kapitál a tržní (člověkem vyrobený) kapitál, jakož i finanční kapitál. Koncepci zelené ekonomiky by bylo možno vysvětlit prostřednictvím těchto různých, ale vzájemně souvisejících kapitálů.

Při posuzování nákladů a přínosů našich rozhodnutí musíme zohledňovat dopady na základní kapitál jako celek. Investice do silnic a továren mohou zvýšit náš tržní kapitál, ale ve skutečnosti mohou podkopat naše celkové bohatství, vezmeme-li v úvahu ničení lesů (část našeho přírodního kapitálu) nebo poškození veřejného zdraví (část lidského kapitálu).

Budoucí příležitosti

Změna způsobu našeho života, výroby a spotřeby fakticky otevírá nový svět plný příležitostí. Signály 2012 vám poskytnou přehled o tom, jak si stojíme dnes, přesně 20 let po Summitu Země, který se konal v brazilském Riu de Janeiro v roce 1992. Zaměřují se na vzájemné propojení ekonomiky a životního prostředí a důvody, proč musíme naši ekonomiku „ozelenit“. Dají vám také představu o širokých možnostech, které se nám nabízejí.

Neexistuje žádné univerzální řešení, které by nám pomohlo uskutečnit rychlý přechod nebo které by bylo vhodné pro všechny. Kromě společných celkových cílů efektivního nakládání s odpady se řešení odpadů v Grónsku zřejmě musí vyrovnat se zcela jinou místní realitou než v Lucembursku.

Zásadní roli sehrává správné načasování. Dnes potřebujeme nápady, které řeší problémy životního prostředí pomocí dostupných technologií, a přitom musíme mít na paměti, že naše politická a ekonomická rozhodnutí bude nutné neustále průběžně zlepšovat a přizpůsobovat tak, aby šla ruku v ruce s novými poznatky v oblasti životního prostředí a s technologickým vývojem. Avšak mnohá řešení jsou již k dispozici a mnoho dalších je na dobré cestě.

Otázka rozhodování

Copyright: Gülcin KaradenizV konečném důsledku půjde o otázku rozhodování — politických rozhodnutí, obchodních rozhodnutí a spotřebitelských rozhodnutí. Jak však zvolit tu nejlepší variantu?

Máme informace a nástroje, které potřebujeme pro tvorbu vhodných politik? A řešíme tento problém na „správné” úrovni? Máme „správné” pobídky nebo signály trhu pro investice do obnovitelných energií? Máme „správné” informace nebo označení na zboží, které kupujeme, abychom se mohli rozhodnout pro více environmentální alternativu?

To, co víme, a kdy tyto znalosti získáme, bude mít zásadní vliv na naši schopnost pomoci různým společenstvím přijímat jejich „správná” rozhodnutí. Naše znalosti nám nakonec umožní přicházet s vlastními rozhodnutími a díky jejich sdílení s ostatními i vytvářet nové příležitosti.

prof. Jacqueline McGladeová
výkonná ředitelka

Další informace

Geographical coverage

[+] Show Map

Kategorie:

Komentáře

Zaregistrujte se nyní!
Získejte oznámení o nových zprávách a produktech. V současné době máme 33132 předplatitelů. Frekvence: 3-4 e-maily za měsíc.
Archiv upozornění
Sledujte nás
 
 
 
 
 
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100