Osobní nástroje

další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Nacházíte se zde: Úvod / Signály - Kvalita lidského života a životní prostředí / Signály 2011 / Články / Žijeme v propojeném světě

Žijeme v propojeném světě

Změnit jazyk
„… zátěž společných aspirací a životních stylů 500 milionů Evropanů je zkrátka příliš velká. Natož pak legitimní touhy mnoha dalších miliard lidí na naší planetě také žít takovým životním stylem… Budeme muset chování evropských spotřebitelů změnit. Pracovat na povědomí lidí a ovlivnit jejich zvyky.“ Janez Potočnik, komisař Evropské unie pro životní prostředí (březen 2010).

 Image © EEA/John McConnico

Před pěti lety byla na místě, kde nyní leží Bisie, džungle. Nachází se v oblasti Wailikale na východě Konga a nyní je to lidnatý městys, který vznikl, když byl v oblasti objeven cínovec. Jedná se o derivát cínu a důležitou součást elektrických obvodů řady moderních přístrojů. Setkáte se s ním ve svém mobilním telefonu, notebooku, digitálním fotoaparátu i v herních zařízeních.

Cínovec je velmi vyhledávaný a velmi cenný. Na základě naší poptávky po spotřební elektronice vzrostla cena cínové rudy. Podle listu Financial Times vzrostly ceny na Londýnské burze s kovy (London Metal Exchange) z cca 5 000 USD za tunu v roce 2003 na více než 26 000 USD za tunu na konci roku 2010.

Dnes je po přírodních zdrojích v lesích a džunglích v Kongu obrovská poptávka. Přesto však Kongo i nadále zůstává extrémně chudou zemí. Během posledních 15 let ve východním Kongu zemřelo ve válce mezi několika ozbrojenými skupinami přes 5 milionů lidí a podle odhadů bylo znásilněno nejméně 300 000 žen.

V Kongu, které kolonizoval před více než 100 lety belgický král Leopold II., se situace takto vyhrotila již dříve. Díky prodeji kaučuku z Konga se stal Leopold II. jedním z nejbohatších mužů světa. Jednalo se o období industrializace a rozmachu automobilového průmyslu, který byl na kaučuku závislý.

Naše dlouhodobá poptávka po přírodních zdrojích, abychom si zajistili jídlo, ošacení, bydlení, dopravu a zábavu, se zrychluje a současně s tím se zásoby určitých zdrojů povážlivě tenčí.

Přírodní systémy jsou také předmětem nových požadavků, například na chemické látky na rostlinné bázi nebo na biomasu, která by měla nahradit fosilní paliva. Podtrženo, sečteno, tyto rostoucí nároky na ubývající zdroje poukazují na vážné ohrožení rozvoje Evropy.

„Jakožto občanů tohoto světa se nás násilí, ke kterému v Kongu dochází, také týká. Těžba nerostných surovin pocházejících z nelegálních zdrojů, která tento konflikt udržuje, se týká nás všech.“

Margot Wallström, zvláštní zástupkyně OSN, generální tajemnice pro sexuální násilí ve válečných konfliktech.

Rozvoj pro každého

„Deklarace tisíciletí přijatá v roce 2000 byla milníkem mezinárodní spolupráce a inspirovala úsilí v oblasti rozvoje, na základě kterého se zlepšily životy stovek milionů lidí na celém světě. Rozvojové cíle tisíciletí poskytují celému mezinárodnímu společenství strukturu pro společnou práci všech jeho členů a dosažení společného cíle.“

„Tyto cíle jsou dosažitelné, ale zlepšování života chudých je nepřijatelně pomalé a některé těžce dosažené úspěchy jsou ohrožovány klimatickými, potravinovými a ekonomickými krizemi.“

„Svět má zdroje a znalosti, díky nimž může zajistit, aby i ty nejchudší země a další regiony, které sužují nemoci, geografická izolace nebo občanské nepokoje, mohly rozvojových cílů tisíciletí dosáhnout. Plnění cílů se týká každého. Neúspěch by znásobil nebezpečí na světě – od nestability po epidemie a poškozování životního prostředí. Když však tyto cíle splníme, zajistíme si nejrychlejší cestu ke stabilnějšímu, spravedlivějšímu a bezpečnějšímu místu pro život.“

„Miliardy lidí se upínají k mezinárodnímu společenství v naději na realizaci velké vize obsažené v Deklaraci tisíciletí. Dodržme tento slib.“

Ban Ki-moon, generální tajemník Organizace spojených národů, ve Výroční zprávě o plnění rozvojových cílů tisíciletí za rok 2010 (OSN, 2010)

Evropa a nová rovnováha sil

Jak 21. století postupuje kupředu, je patrné, že klíčová celosvětová dynamika je stále více mimo dosah vlivu a kontroly Evropy. Důsledky se projevují v souvislosti s přístupem ke zdrojům.

Na celém světě jsme svědky značné nejistoty ohledně dodávky a přístupu k řadě nezbytných přírodních zdrojů: potravinám, vodě a palivům. V následujících desetiletích by se mohla potřeba zdrojů v Číně, Indii, Brazílii a dalších oblastech vyrovnat evropské potřebě, což by přineslo ještě větší tlak na životní prostředí.

Pravdou je, že některé rozvojové národy rychle dohánějí úroveň ekonomické aktivity shodné s Evropou: jejich obyvatelstvo, úroveň spotřeby a výrobní kapacita mají potenciál nás zastínit. Jejich legitimní snaha o ekonomický a sociální rozvoj povede k většímu využívání celosvětových zásob nerostného bohatství. Zejména Čína se ukazuje jako zdatný hráč při zajišťování přístupu k nerostným surovinám v řadě zemí a regionů.

Lidská populace roste, technologie se stále zdokonalují a moc nevládních soukromých subjektů, jako jsou nadnárodní korporace, sílí. Ve spojení s nedostatečnými mezinárodními správními mechanismy tyto síly ohrožují zajištění a přístup k přírodním zdrojům pro všechny na celém světě.

Globalizace: rámec pro lidský rozvoj

Samotná povaha globalizace poskytuje příležitosti a struktury k dosažení jiného výsledku. Existují zárodky efektivní, spravedlivé světové správy záležitostí, které jsou pro nás všechny zásadní.

Jedním takovým příkladem procesu globální politiky, zaměřeného na vyrovnaný a udržitelný lidský rozvoj, jsou rozvojové cíle tisíciletí Organizace spojených národů.

Mezinárodní jednání o klimatu zaznamenala za posledních několik let pokrok. Cancúnská dohoda podepsaná v prosinci 2010 je prvním dokumentem Organizace spojených národů, ve kterém se poprvé uznává, že globální oteplování se musí udržet pod 2 °C v porovnání s teplotou v předindustriálním období.

Tato dohoda potvrzuje, že rozvinuté země, jejichž průmyslové činnosti a stopa spustily změnu klimatu způsobenou člověkem, do roku 2020 každoročně uvolní finanční prostředky ve výši 100 miliard USD na pomoc rozvojovým zemím v boji proti klimatickým změnám. Zároveň zřizuje Zelený fond pro změnu klimatu, jehož prostřednictvím bude poskytnuto značné množství finančních prostředků.

Inovace, jako je tzv. mechanismus REDD+ (Reducing Emissions from Deforestation and Forest Degradation), umožňují zavést opatření zaměřená na snížení emisí způsobených kácením a poškozováním lesů v rozvojových zemích. Tyto kroky by nebyly uskutečnitelné bez světových správních struktur a snahy o spolupráci.

Evropská unie se snaží propagovat jednotné řešení společných problémů a cílů. Vize 2020 Evropské unie stanoví strategii růstu vypracovanou na základě inteligentní a udržitelné ekonomiky.

Rostoucí role nestátních subjektů

Globální politické procesy jednoznačně hrají důležitou roli, neboť mají zajistit, aby ekonomický růst nezničil základní přírodní systémy. Dalším charakteristickým prvkem globalizace je rostoucí význam nevládních subjektů.

Nadnárodní podniky, jako jsou například společnosti podnikající v oblasti mobilních telefonů nebo IT, mohou hrát v zajištění udržitelného rozvoje rovněž důležitou roli. První společnost, která ke svým výrobkům poskytne certifikát potvrzující, že na jejich výrobu nebyly použity nerostné suroviny pocházející z nelegálních zdrojů, bude mít pozitivní vliv na mnoho životů a obrovský marketingový potenciál.

Musíme použít příklady inovativního výzkumu a rozvoje předních společností a aplikovat je na problémy, kterým čelíme. Musíme mobilizovat celou kapacitu pro řešení problémů, kterou máme k dispozici, abychom zajistili trvale udržitelný rozvoj.

Jako občané – jednotlivě a prostřednictvím nevládních organizací – také mobilizujeme. Někteří z nás vycházejí do ulic a protestují. Někteří investují svůj čas a energii a angažují se ve znovuobjevování potravin nebo komunitních činnostech. Mnozí mění své spotřebitelské zvyklosti, aby minimalizovali dopady na životní prostředí a zajistili spravedlivou návratnost pro výrobce v rozvojových zemích. Jde o to, že globalizace ovlivňuje nás všechny a začínáme si uvědomovat skutečnost, že nejsme bezmocní a můžeme věci ovlivňovat.

Rozvoj, tvorba, práce a vzdělání

Musíme i nadále rozvíjet, vytvářet, pracovat a vzdělávat se a stávat se chytřejšími při využívání našich přírodních zdrojů. Například prvním a zásadním cílem rozvojových cílů tisíciletí je ochránit přírodní prostředí, na kterém závisí každodenní obživa extrémně chudých lidí.

To znamená hospodařit s přírodními zdroji tak, aby místní komunity mohly v prvé řadě přežít, následně dosáhnout určitého zisku a nakonec se také rozvíjet. To je jedna z největších výzev, kterým musíme celosvětově čelit, jak si můžete přečíst v následující kapitole o zdrojích a lidech, kteří žijí v indických lesích.

Je to výzva, v níž Evropané hrají velkou roli. Udržitelné hospodaření s globálními zdroji bude klíčem k vyrovnané ekonomické prosperitě, větší sociální soudržnosti a zdravějšímu životnímu prostředí.

  • Přečtěte si nejnovější zprávu OSN s názvem „Pathways to a Green Economy“ (Cesty k zelené ekonomice), kterou najdete zde: www.unep.org/greeneconomy

Hands Inovace: nerostné suroviny

Otisky prstů

Dr. Frank Melcher vede v německém Spolkovém institutu pro geologické vědy a přírodní zdroje v Hannoveru tým, který vyvíjí metodu certifikace nerostných surovin používaných v elektronice – stejně jako se certifikují diamanty. Každý jednotlivý nerost má jedinečný „otisk prstu“ související s jeho místem původu.

„Abychom získali otisk prstu nerostu, jako je coltan a cínovec, vyvrtáme ve vzorku malý otvor,“ vysvětluje Dr. Melcher.

„Poté vzorek zhruba dvě až tři hodiny skenujeme. Následně pak analyzujeme objem vzorku, abychom zjistili jeho složení. To je otisk prstu. A je to velice typické například pro Bisie.“

„Z každého zrnka, které zde analyzujeme, zjistíme dobu jeho vzniku – geologické stáří – a můžeme pak říci: tento materiál je určitě z Konga nebo z Mozambiku, protože přesně víme, jak mají být tato zrnka stará.“

„Je tedy technicky možné nerostné suroviny sledovat, i když toto sledování musí být provedeno ještě předtím, než jsou ztaveny do kovů,“ říká.

Práce Dr. Melchera je součástí dohod o spolupráci mezi německou a konžskou vládou v rámci projektu Posilování transparentnosti a kontroly sektoru přírodních zdrojů v DRK (Strengthening of transparency and control of the natural resource sector in DRC). Práce byly zahájeny v roce 2009 a poskytují podporu ministerstvu hornictví Demokratické republiky Kongo při zavádění systému pro certifikaci nerostných surovin pro cín, wolfram, tantalit a zlato.

Geographical coverage

[+] Show Map

Komentáře

Přihlášení k odběru
Registrace, abyste dostávali naše zprávy (v tištěné a/nebo elektronické podobě) a čtvrtletní elektronický zpravodaj.
Sledujte nás
 
 
 
 
 
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100