Osobní nástroje

oznámení
Získejte oznámení o nových zprávách a produktech. Četnost: 3–4 e-maily za měsíc.
Přihlášení k odběru
Registrace, abyste dostávali naše zprávy (v tištěné a/nebo elektronické podobě) a čtvrtletní elektronický zpravodaj.
Sledujte nás
Ikona Twitteru Twitter
Facebook icon Facebook
Ikona YouTube Kanál na YouTube
RSS logo RSS kanál
Více

Write to us Write to us

For the public:


For media and journalists:

Contact EEA staff
Contact the web team
FAQ

Call us Call us

Reception:

Phone: (+45) 33 36 71 00
Fax: (+45) 33 36 71 99


další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Nacházíte se zde: Úvod / Signály - Kvalita lidského života a životní prostředí / Signály 2011 / Články / Zdraví v měnícím se klimatu

Zdraví v měnícím se klimatu

Změnit jazyk
V srpnu 2007 zaznamenaly místní zdravotnické orgány v Itálii vysoký počet případů neobvyklých onemocnění v Castiglione di Cervia a Castiglione di Ravenna, dvou vesničkách oddělených řekou. Onemocnělo téměř 200 lidí a jeden starší muž zemřel (Angelini a kol., 2007).

 Image © John McConnico

Po podrobném vyšetření se zjistilo, že se jedná o nemoc chikungunya, virus přenášený hmyzem, který se na člověka přenáší bodnutím komárem rodu Aedes, neboli „tygřím moskytem“, jehož výskyt je běžnější v Africe nebo Asii. Jako zdroj infekce byl zjištěn muž, který v tomto regionu trávil dovolenou.

Nemocný se pravděpodobně nakazil před cestou do Evropy, ale v Itálii jej bodl tygří moskyt. Tygří moskyt je bacilonosičem nebo nosičem viru a tento hmyz podle všeho virus přenesl na další osobu ve vesnici. To spustilo řetězovou reakci, při které tygří moskyti po bodnutí infikovaných osob šířili virus dál, až vznikla malá epidemie.

Síť interakcí

Vypuknutí nákazy chikungunya závisí na spletité síti interakcí a podmínek, která odhaluje některá ze zdravotních rizik a problémů, se kterými se v globalizovaném světě potýkáme. V tomto případě hrál roli cestovní ruch, změna klimatu, obchod, pohyb živočišných a rostlinných druhů a veřejné zdraví.

Domníváme se, že tygří moskyt se do Evropy dostal díky řadě dováženého zboží – od okrasných rostlin, jako je dračinec pruhovaný, až po použité pneumatiky. Larvy těchto komárů byly nalezeny v mnoha částech Evropy, ale přežít mohou jen v teplejších jižních zemích nebo ve sklenících v severnějších oblastech – například v Nizozemsku.

V Evropě nyní zaznamenáváme i případy horečky dengue a západonilské horečky, které se rovněž přenášejí komářím bodnutím. Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve švédském Stockholmu je infekce západonilské horečky od prvního rozsáhlého propuknutí v Rumunsku v roce 1996 považována za hlavní příčinu problémů veřejného zdraví v Evropě. V současné době ještě není k dispozici vakcína a hlavní preventivní opatření se zaměřují na ochranu před komářím kousnutím.

Intenzivní potravinářská výroba

Je možné, že vytváříme podmínky nezbytné pro šíření infekčních chorob – podmínky, které dříve neexistovaly. Například industrializace potravinářské výroby vyvolává velké znepokojení. Intenzivním chovem jednoho druhu zvířat hrozí, že vytvoříme „monokultury“ s malou genetickou variabilitou. Tato zvířata jsou velmi náchylná k chorobám na základě špatné hygieny nebo infekce od divokých zvířat, například ptáků. Uvnitř monokultury může onemocnění snadno mutovat a přenést se i na lidi, kteří s danými zvířaty pracují. Nadměrné používání antibiotik se stalo přijatelnou metodou, jak kompenzovat nedostatek přirozené odolnosti – praxe, která by mohla způsobit vlastní problémy.

„Moderní efektivní zemědělství, stejně jako veřejné zdraví, spoléhá na to, že věda a lékařství splní některé požadavky globalizovaného světa. Přestože díky modernímu zemědělství máme k dispozici levnější a větší zásoby potravin, může to rovněž vést k nepředvídaným tlakům a problémům,“ říká Dr. Marc Sprenger, ředitel ECDC.

„Například nadměrné používání antibiotik v zemědělství může způsobit snížení jejich účinnosti, když bakterie začnou být odolnější, což může mít dopad i na člověka,“ říká Dr. Sprenger.

Inovace: životní prostředí a zdraví

Aktivity zaměřené na boj proti změně klimatu zlepší kvalitu ovzduší

Cílem iniciativy Evropské unie v oblasti klimatu a energií CARE (Climate and Renewable Energy package) je:

  • do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20 %,
  • do roku 2020 zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů o 20 %,
  • do roku 2020 zlepšit energetickou účinnost o 20 %.

Činnosti, které jsou zapotřebí, abychom tyto cíle splnili, také sníží znečištění ovzduší v Evropě. Například vylepšení v oblasti energetické účinnosti a větší využívání obnovitelné energie budou mít za následek menší spalování fosilních paliv – hlavního zdroje znečištění vzduchu. Tyto pozitivní vedlejší účinky jsou označované jako „vedlejší přínosy“ politiky v oblasti změny klimatu.

Odhaduje se, že výše uvedený balíček sníží roční náklady na splnění cílů EU v oblasti znečištění ovzduší o miliardy eur. A úspory evropských zdravotnických služeb by mohly být až šestkrát vyšší.

Skládání skládačky v Evropě

Nové rostlinné a živočišné druhy a nové nemoci, které se do Evropy dostávají, představují jen některé příklady dopadů změny klimatu na zdraví. Lidské zdraví mohou nakonec ovlivnit mnohé další environmentální a sociální vlivy prostřednictvím změn v kvalitě a množství vody, ovzduší a potravin a měnícího se charakteru počasí, ekosystémů, zemědělství a obživy.

Změna klimatu může rovněž zhoršit stávající environmentální problémy, jako je znečištění ovzduší, a narušit udržitelné zásoby vody a čištění odpadních vod.

Vlna veder v Evropě v létě roku 2003, při které zemřelo více než 70 000 lidí, zdůraznila potřebu adaptace na změnu klimatu. Ohroženější jsou staří lidé a lidé s určitými onemocněními, přičemž zranitelnější jsou sociálně slabší skupiny obyvatelstva. V přelidněných městských oblastech, v nichž je vysoké procento ploch, které zakrývají půdu a absorbují teplo, mohou být účinky veder ještě horší v důsledku nedostatečného ochlazování během noci a špatné cirkulace vzduchu.

Odhaduje se, že u obyvatel EU stoupne úmrtnost o 1–4 % s každým stupněm, o který se zvýší teplota nad místně specifický mezní bod. Ve dvacátých letech 21. století by odhadovaný nárůst úmrtnosti na základě předpokládané změny klimatu mohl překročit 25 000 osob ročně, zejména v regionech střední a jižní Evropy.

„Diskuse spojující zdraví, využívání půdy, zemědělství, cestovní ruch, obchod a změnu klimatu musí být vedena nápaditým způsobem. V současné době pravděpodobně nedáváme do souvislosti veřejné zdraví se životním prostředím nebo změnou klimatu tím správným způsobem,“ říká Dr. Sprenger.

„Nedávno jsem například navštívil jeden odbor zdravotnictví a hledal osobu odpovědnou za problémy související se změnou klimatu a dostalo se mi odpovědi, že tam nikdo takový není. Tím nechci posuzovat nějaký konkrétní útvar nebo orgán, ale dokazuje to, že potřebujeme změnit způsob uvažování o těchto problémech, protože jsou všechny propojeny,“ říká Dr. Sprenger.

„Systémy veřejného zdravotnictví se musí začít přizpůsobovat a musí přijmout možnost výskytu nových nemocí a nových klimatických podmínek. Nyní se může stát, že lékař stanoví chybnou diagnózu, protože nezná nové viry. Řada z nich vypadá jako chřipka. Abychom mohli tyto nové problémy řešit, potřebujeme nové nástroje, jako je například školení. Zařízení, jako jsou laboratoře, musí být flexibilní a přizpůsobivá,“ říká.

  • Navštivte internetové stránky Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí: www.ecdc.europa.eu
  • Celý rozhovor s doktorem Sprengerem si můžete přečíst na internetových stránkách Signálů: www.eea.europa.eu/signals

MosquitoInvazivní druhy

Asijský tygří moskyt neboli Aedes albopictus je jedním z nejrozšířenějších příkladů „invazivních druhů“. Tradičně se vyskytuje v oblasti od Pákistánu po Severní Koreu. Nyní ho můžeme najít na celém světě a označuje se jako „nejinvazivnější druh komára na světě“.

Komáři jsou jen jedním příkladem mnohem rozsáhlejší hrozby pro biologickou rozmanitost Evropy, protože vlivem činnosti člověka se po celém kontinentu usazují a šíří cizí druhy. Cizí druhy můžeme najít ve všech evropských ekosystémech. Globalizace, zejména intenzivnější obchod a cestovní ruch, způsobila náhlý vzestup počtu a typů cizích druhů, které se do Evropy dostávají.

V Evropě bylo zaznamenáno zhruba 10 000 cizích druhů. Některé z nich, jako například brambory a rajčata, byly přivezeny záměrně a dodnes jsou z ekonomického hlediska důležité. Ostatní druhy, které se označují jako „invazivní cizí druhy“, mohou představovat vážné problémy pro zahradnictví, zemědělství a lesní hospodářství jako původce nemocí (nosiče parazitů) nebo jako ničitelé stavebních konstrukcí, jako jsou budovy a přehrady.

Invazivní cizí druhy také mění ekosystémy, ve kterých žijí, a ovlivňují další druhy v těchto ekosystémech. Úmluva OSN o biologické rozmanitosti hovoří o invazivních cizích druzích jako o jedné z největších hrozeb pro biologickou rozmanitost na celém světě.

Geographical coverage

[+] Show Map

Komentáře

Zaregistrujte se nyní!
Získejte oznámení o nových zprávách a produktech. V současné době máme 33107 předplatitelů. Frekvence: 3-4 e-maily za měsíc.
Archiv upozornění
Sledujte nás
 
 
 
 
 
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100