Osobní nástroje

další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Problém znečištění

Změnit jazyk

 Image © Associated Press

„Zahrady a ulice byly pokryté zhruba 15 cm vrstvou červeného bahna. Někteří lidé se je pokoušeli smývat ze svých domů a majetku mýdlem a vodou. Ostatní jednoduše balili. Zkoušel jsem tehdy to bahno smýt z holinek, ale nešlo to. Ta červená prostě nešla dolů,“ říká Gábor Figeczky, úřadující ředitel maďarské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Dne 4. října 2010 došlo v Maďarsku nedaleko města Ajka v župě Veszprem zhruba 160 km jihozápadně od Budapešti k jednomu z největších úniků toxických látek v Evropě za poslední léta. Následkem protržení hráze odkaliště nádrže továrny na výrobu hliníku zaplavil zásaditý kal širokou oblast včetně tří vesnic. Dlouhodobé důsledky této události ještě nejsou známé (EEA, 2010).

Toto je jen jeden příklad problémů, kterým musíme čelit v oblasti znečištění souvisejícího s průmyslovou činností. Další velmi dobře zdokumentovaný příklad znečištění v tomtéž roce je únik ropy v Mexickém zálivu, který začal v dubnu 2010. Tyto dva příklady jsou dramatické, ale většina z nás se s nějakou formou znečištění setkává v každodenním životě.

Street flowerFormování planety a jejích mechanismů

Dopad lidské činnosti na životní prostředí se neustále zvětšuje. Dříve byly tyto dopady pociťovány zejména lokálně. V posledních několika desetiletích jsme však zaznamenali šíření dopadů napříč regiony – vezměte si třeba kyselé deště. A nyní má změna klimatu dopady celosvětové.

Naše doba se označuje termínem „antropocén“, z řeckého slova „anthropos“, což znamená „lidská bytost“. Je to proto, že využívání zdrojů člověkem a z toho plynoucí komplexní směs škodlivin se stala dominantní hybnou silou, která formuje Zemi a její regulační mechanismy.

Stejně jako my je znečištěním ohroženo i naše životní prostředí. Dlouho dokáže nechtěné výstupy našich činností – znečištění a odpady – absorbovat a průběžně je zneškodňovat. Schopnost absorpce a transformace škodlivin je jednou ze základních služeb, které nám zdravé ekosystémy poskytují. Nicméně ekosystémy mají v tomto ohledu jen omezenou kapacitu. Pokud je budeme přetěžovat, hrozí, že je zničíme a s nimi i druhy, které v nich žijí, tedy včetně nás samotných.

Bližší pohled na tři znečišťující látky

I když se zaměříme jen na tři druhy znečišťujících látek - částice, dusík a přízemní ozon, můžeme si udělat dostatečný obrázek o tom, jak vážné dopady má naše činnost na naši planetu. Zasluhují si zvláštní pozornost kvůli svým komplexním a potenciálně dalekosáhlým dopadům na fungování ekosystémů, regulaci klimatu a lidské zdraví. A jejich hybné síly jsou často stejné, například industrializace, globalizace a rostoucí spotřeba.

Emise řady látek znečišťujících ovzduší se během posledních desetiletí v Evropě znatelně snížily a politika ochrany ovzduší představuje jeden z úspěchů úsilí EU v oblasti životního prostředí. Konkrétně tato politika výrazně snížila emise síry, hlavní složky „kyselých dešťů“.

I nadále však životní prostředí zatěžujeme stále složitějšími znečišťujícími látkami, jejichž potenciální dopady na veřejné zdraví a životní prostředí dosud nebyly dostatečně prozkoumány. Komerční sféra v současné době využívá odhadem 70 000 až 100 000 chemických látek a toto číslo rychle roste. Téměř 5 000 z těchto látek se vyrábí ve velkém objemu, přes jeden milion tun ročně.

  • Termín částice označuje různé drobné částečky z nejrůznějších zdrojů, jako jsou například výfukové plyny a spaliny z domácích kamen, které negativně působí na dýchací ústrojí. Dlouhodobá a intenzivní expozice může vést k řadě zdravotních problémů, od mírného podráždění dýchacího systému až po předčasné úmrtí.
  • Znečištění způsobené dusíkem ovlivňuje kvalitu podzemních vod a vede k eutrofizaci sladkovodních a mořských ekosystémů. Po pohnojení zemědělské půdy hnojem nebo průmyslovými hnojivy se mohou přebytečné živiny dostat do ovzduší či v podobě dusičnanů do podzemních vod nebo mohou stéci do povrchových vod. Toto znečištění sladkovodních toků se nakonec dostává do pobřežních vod, kde může mít vážné důsledky.
  • Přestože ozon (O3) funguje jako ochranná vrstva Země, může být škodlivý. „Přízemní ozon“ je ozon, který se nachází v ovzduší blízko zemského povrchu. Není emitován přímo do ovzduší, ale vytváří se v důsledku smíšení dalších látek. Působení přízemního ozonu může mít pro člověka vážné zdravotní následky a může snížit výnosy zemědělských plodin. Může se změnit produktivita a druhové složení přírodních stanovišť, a tak ohrozit biologickou rozmanitost.

Inovace: příklad z energetické oblasti

„Je to jako najít jehlu v kupce sena,“ tak popisuje společnost Ocean Nutrition Canada objev mikroorganismu skrytého v řasách, který dokáže produkovat triacylglyceridy – základ pro výrobu biopaliva – rychlostí 60krát vyšší než jiné typy řas, které se dříve používaly.

Přeměnou oxidu uhličitého a slunečního světla na tuky (mastné kyseliny) a oleje mohou určité druhy řas vyprodukovat až 20krát více paliva na akr než tradiční plodiny.

Tento projekt je jen jedním příkladem probíhajících výzkumů nových možností v oblasti paliv na celém světě. Jednobuněčné mikrořasy obsahují oleje podobné rostlinným olejům, které se v biopalivech již úspěšně používají. Tento olej z řas může docela dobře být nejekologičtějším dostupným řešením pro zmenšení uhlíkové stopy, kterou zanecháváme pokaždé, když jedeme autem, koupíme si ovoce, které bylo v kamionech dovezeno z velké dálky, nebo cestujeme letadlem.

Na rozdíl od fosilních paliv, která uvolňují uhlík, mikrořasy při svém růstu spotřebovávají oxid uhličitý (CO2) z atmosféry. Díky tomu by palivo z řas nezvyšovalo emise uhlíku.

A na rozdíl od dalších zdrojů biopaliv, jako je kukuřice, mikrořasy nevyžadují zabírání zemědělské půdy, která by se jinak mohla využít pro potravinářskou výrobu. Podle kanadské Národní rady pro výzkum (National Research Council of Canada), která zaujímá vedoucí postavení v této oblasti výzkumu, by bylo ideální pěstovat mikrořasy v městských odpadních vodách, které jsou bohaté na průmyslová hnojiva, jako je amoniak a fosfáty. Zdrojem uhlíku by mohl být oxid uhličitý získávaný z průmyslových komínů. Žádný jiný zdroj biopaliva nelze pěstovat tímto způsobem.

Ocean Nutrition Canada je ve skutečnosti společnost vyrábějící potravinové doplňky a tento objev učinila, když hledala ingredience. Tento příklad dokonale ilustruje jak potenciál, tak konflikty, které před námi v budoucnosti stojí. Měli bychom plodiny a zdroje používat jako potravu nebo na výrobu paliv? Můžeme si zajistit cestu dopředu pomocí inovací?

Pohled na planetu

V souvislosti s tímto stále složitějším problémem znečištění jsou naprosto nezbytné informace pro vědecké účely i pro účely sestavování politik. Evropská agentura pro životní prostředí také přispěla k poskytování přístupu k relevantním, včasným a srozumitelným informacím o životním prostředí pro širokou veřejnost. Jednoduše řečeno: Chceme lidi zapojit do dialogu a zvýšit jejich informovanost.

Pro většinu uživatelů mohou být nezpracovaná data samozřejmě víceméně nesrozumitelná. Důležité je poskytnout je ve formě, která je přístupná a relevantní. Evropská agentura pro životní prostředí tento přístup realizuje ve spolupráci se společností Microsoft. Nové informační a komunikační technologie znamenají, že – na jediném místě – nyní můžeme shromáždit, uspořádat a zpřístupnit různé údaje z potenciálně obrovského počtu zdrojů.

Nová platforma Eye on Earth poskytuje informace o místních vodách ke koupání a kvalitě ovzduší na základě téměř v reálném čase poskytovaných údajů z monitorovacích stanic a počítačového modelování. Převádí spíše „suché“, komplexní vědecké údaje do formátu, který je relevantní a srozumitelný pro více než 500 milionů občanů EU v 25 jazycích.

Služba Water Watch například uživatelům poskytuje snadný přístup k informacím o hodnoceních kvality vody získaných z 21 000 monitorovacích míst v oblastech koupání v 27 evropských zemích. Pomocí technologie Cloud computing si mohou návštěvníci přiblížit zvolenou oblast na on-line mapě Evropy nebo napsat název pláže do vyhledávacího řádku.

Doufáme, že tuto službu v následujících letech ještě doplníme o nové druhy informací odvozených z vědeckého monitorování a dalších zdrojů, včetně místních nebo domorodých pohledů.

Evropa inovuje

Přístup k přírodním zdrojům je ve všech částech světa klíčový. To platí zejména v souvislosti s globální poptávkou po energii, kdy rostoucí nedostatek fosilních paliv může podnítit přechod na dostupné domácí zdroje energie.

Přechod na nové zdroje energie by mohl ovlivnit životní prostředí v Evropě. Možné dopady zahrnují zvýšenou potřebu půdy pro biopaliva, narušení ekosystémů prostřednictvím nových vodních elektráren, hluk a vizuální narušení krajiny způsobené větrnými turbínami a znečištění a emise skleníkových plynů v důsledku těžby ropné břidlice. Nárůst počtu jaderných elektráren spustí veřejnou diskusi o ukládání odpadu a bezpečnostních rizicích.

Evropa musí pokračovat v inovaci a hledat mezery na trhu, které sníží celkovou potřebu nerostů, kovů a energie, a přitom vyvíjet nové technologie a řešení.

Geographic coverage

Komentáře

Přihlášení k odběru
Registrace, abyste dostávali naše zprávy (v tištěné a/nebo elektronické podobě) a čtvrtletní elektronický zpravodaj.
Sledujte nás
 
 
 
 
 
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100