Osobní nástroje

další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Nacházíte se zde: Úvod / Signály - Kvalita lidského života a životní prostředí / Signály 2011 / Články / Očitý svědek: chlapec jménem Chance

Očitý svědek: chlapec jménem Chance

Změnit jazyk
Topics: ,
Bisie je největší důl v oblasti. Nachází se zhruba 90 kilometrů uvnitř hustého lesa a sahá 100 metrů pod povrch. Tyto doly často mívají podobu obyčejné jámy v zemi. V každém dole se tísní spousta mužů a chlapců a podmínky jsou otřesné.

 Image © Mark Craemer

Jmenuji se Chance a je mi 16 let. Tři roky jsem pracoval v dole v Bisie. Doslechl jsem se, že byl objeven důl – blízko místa, kde žiji. Chtěl jsem pracovat a vydělat dost peněz, abych si mohl postavit vlastní dům. Strašně dlouho trvá dostat se dolů a pak zase vylézt nahoru, takže jsem někdy dole zůstával bez přerušení i týden. Každý měsíc tu mnoho lidí umírá, když dojde v některé z jam k sesuvu.

Chance, 16

Před pěti lety se na tomto místě rozpínala džungle. Dnes je tu zaměstnáno až 20 000 lidí, kteří zde dolují a přepravují nerostné suroviny. Přicházejí z daleka a sní o tom, že tu vydělají peníze. Ale životní náklady jsou kvůli poplatkům, které požadují ozbrojené skupiny, tak vysoké, že si většina lidí nemůže dovolit odejít. V celém východním Kongu se nacházejí takových dolů stovky. Odhaduje se, že jen Bisie ročně vyprodukuje nerostné suroviny v hodnotě 70 milionů USD.

Jakmile se nerosty dostanou na povrch, přepraví se do měst, jako je Ndjingala, Osakari a Mubi. Nosiči s nákladem až 50 kilogramů ujdou 90 kilometrů za dva dny. Každý den z lesů vyjde 600 nosičů s celkovým množstvím 30 tun nerostů.

Cínovec z Bisie kupují prostředníci, kteří jsou napojeni na vývozce a mezinárodní obchodníky, již rudu prodávají hutím na otevřeném trhu. V hutích se cín rafinuje a prodává buď přímo výrobcům pájedel, nebo prostřednictvím mezinárodních burz s kovy. Nakonec se cínová pájedla prodávají pro výrobu elektronických přístrojů.

„Když jsem poprvé slezl dolů do té díry, nedokázal jsem tam zůstat moc dlouho. Nebyl jsem zvyklý na to horko, takže jsem dole vydržel jen dvě hodiny. Musel jsem dolů, těžce pracovat a pak zase nahoru, znovu a znovu. Bylo tam hrozné horko a nemohl jsem to vydržet. Utekl jsem tedy z dolu v Bisie během masakru. Ale svůj sen jsem si bohužel nesplnil, takže jsem se vrátil domů, abych dokončil školu.“

Světový fond na ochranu přírody (World Wide Fund For Nature, WWF) označuje Demokratickou republiku Kongo za jedno z nejdůležitějších center biologické rozmanitosti na světě. WWF uvádí, že podstatou výzvy je zachovat lesy v Kongu, druhy, které se v nich vyskytují, a uhlík odlučovaný v bahenních lesích a zároveň zlepšit život konžského lidu.

Jedná se o celosvětovou výzvu. Ve Výroční zprávě o plnění rozvojových cílů tisíciletí za rok 2005 Organizace spojených národů uvádí, že „nehledě na řadu výhod globalizace, téměř polovina z 2,8 miliard pracovníků na světě stále musí vyžít z méně než 2 USD na den. Více než 500 milionů lidí žije jen z poloviny této částky.“ Dále se zde uvádí, že „ke snížení chudoby bude potřeba více pracovních míst a produktivnější zaměstnání.“

Text v této kapitole Signálů je z části založen na dokumentárním filmu „Blood in the Mobile“ (Krev v mobilech), který režíroval Frank Piasecki Poulsen. Autorem fotografií z Konga je Mark Craemer.

Geographic coverage

Komentáře

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100