Osobní nástroje

oznámení
Získejte oznámení o nových zprávách a produktech. Četnost: 3–4 e-maily za měsíc.
Přihlášení k odběru
Registrace, abyste dostávali naše zprávy (v tištěné a/nebo elektronické podobě) a čtvrtletní elektronický zpravodaj.
Sledujte nás
Ikona Twitteru Twitter
Facebook icon Facebook
Ikona YouTube Kanál na YouTube
RSS logo RSS kanál
Více

Write to us Write to us

For the public:


For media and journalists:

Contact EEA staff
Contact the web team
FAQ

Call us Call us

Reception:

Phone: (+45) 33 36 71 00
Fax: (+45) 33 36 71 99


další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Neudržitelná spotřeba

Změnit jazyk
Hlavní poselství: Hlavním důvodem, proč spotřeba negativně ovlivňuje životní prostředí a způsobuje nadměrné využívání zdrojů, je skutečnost, že se v cenách zboží a služeb plně nepromítají náklady společnosti na zhoršování stavu životního prostředí a zdrojů. Mnohé zboží je levné, i když poškozuje životní prostředí, ekosystémy nebo lidské zdraví. (SOER 2010)

 Image © EEA/John McConnico

„Nad farmou se jednou pozdě večer objevil kouř. Nebyl to pěkný pohled. Popel padal jako sníh,“ říká Guðni Þorvaldsson, který má rodinnou farmu na jihu Islandu jen 8 km od sopky Eyjafjallajökull. „Museli jsme vzít ovce, jehňata a několik koní dovnitř. Ovce jsme museli kontrolovat každé tři hodiny, protože bylo zrovna období bahnění. Všechno bylo šedivé. Největší kusy popela měřily 3 cm. Nechával jsem za sebou stopy jako ve sněhu."

Guðni Þorvaldsson a ostatní obyvatelé Islandu byli na masivní erupci sopky Eyjafjallajökull v březnu 2010 pozoruhodně dobře připraveni. Aktivní sopky na Islandu průběžně měří sofistikovaný monitorovací systém využívající globální družicovou polohovací technologii. Naměřené hodnoty ukazovaly, že se výška sopky zvětšuje, což je jasná známka sopečné aktivity uvnitř hory. Další měření to potvrdila. V kombinaci s efektivním veřejným informačním systémem tento případ dokazuje, jak cenné mohou být informace o životním prostředí.

Zbytek světa, zdá se, tak dobře připraven nebyl. Dopady se projevily na celé planetě během několika dní, většinou následkem obrovského mraku popela, který ovlivnil leteckou dopravu. Popel se pohyboval ve výšce 6 až 11 kilometrů, což je stejný výškový rozsah, ve kterém létají letadla. Letecký prostor nad Evropou byl uzavřen a díky tomu musely být zrušeny lety do Evropy například až ze Sydney. Mezinárodní asociace leteckých dopravců odhadovala, že aerolinky denně přicházely o 200 mil. USD na ziscích.

Zasaženo bylo téměř každé odvětví průmyslu, které je závislé na letecké dopravě. V Keni v horoucím slunci zvadly květiny a shnila zelenina určená pro evropský trh a ztráty dosahovaly milionů eur. Odhaduje se, že během prvních několika dnů po erupci bylo vyhozeno deset milionů květů, většinou růží. Zelenina, jako je chřest, brokolice a fazole, se nedostala na evropské stoly a místo toho skončila jako krmivo pro dobytek. V Evropě začaly docházet zásoby čerstvých tuňáků z Vietnamu a Filipín.

Děsivě klidné nebe nad Evropou v dubnu 2010 nám připomnělo, jak hustá letecká doprava tam obvykle panuje. Příběhy o vadnoucích květinách a kazící se zelenině v Keni nám připomínají, odkud se některé květiny a zelenina berou. Erupce vlastně jasně ukázala propojení mezi některými z klíčových systémů vytvořených člověkem a systémů přírodních, na kterých globalizovaná společnost stojí.

Velká noha zanechává velkou stopu

Ekologická stopa je jedním z mnoha měřítek a slouží k ilustraci toho, jaké nároky lidé na planetu kladou. Tato stopa má jistá omezení, ale jedná se také o relativně snadno srozumitelnou koncepci. Odhaduje rozlohu území pevniny a moře, které je potřeba pro poskytnutí zdrojů, které využíváme, a pro absorpci odpadu.

V roce 2003 byla ekologická stopa Evropské unie 2,26 miliard globálních hektarů nebo 4,7 globálních hektarů na osobu. Naproti tomu celková produktivní plocha v Evropě činila 1,06 miliard globálních hektarů nebo 2,2 globálních hektarů na osobu (WWF, 2007).

Kdyby všichni lidé na světě měli žít stejně jako Evropané, potřebovali bychom více než dvě a půl planety Země, abychom získali zdroje, které spotřebujeme, zajistili absorbování odpadů a nechali nějaký prostor pro volně žijící druhy (WWF, 2007).

Den ekologického dluhu

Den ekologického dluhu označuje den v kalendáři, kdy se lidská spotřeba ekologických zdrojů v daném roce vyrovná množství, které je příroda schopna vyprodukovat za 12 měsíců. Je to den, kdy vyčerpáme společnou výplatu a začneme si od naší planety půjčovat.

V roce 2010 organizace Global Footprint Network odhadla, že do 21. srpna daného roku lidstvo vyčerpalo všechny ekologické služby – od filtrace CO2 po výrobu potravinářských surovin – které by mohly stačit na celý rok. Od 21. srpna do konce roku byly naše ekologické nároky uspokojeny za cenu čerpání zásob a akumulace skleníkových plynů v atmosféře.

Věděli jste, že…? Průměrný Evropan využívá zhruba čtyřikrát více zdrojů než jeden Afričan nebo třikrát více než jeden Asiat, ale o polovinu méně než jeden Američan, Kanaďan nebo Australan.

SOER 2010

Potrava pro naše zvyky

Globální stopa i den ekologického dluhu jsou jen hrubé odhady. Nicméně víme jistě, že naše poptávka po přírodních zdrojích na celém světě za poslední desetiletí obrovsky vzrostla. Hlavními faktory je růst počtu obyvatel, bohatství a spotřeby. Většina populačního růstu se odehrává v rozvojových zemích, zatímco nejvyšší míry bohatství a spotřeby zaznamenáváme v rozvinutých zemích.

V Evropě řešíme ekologický deficit – rozdíl mezi naší stopou a biokapacitou – dovozem zboží a služeb ze zahraničí. Zároveň vyvážíme určitou část odpadů. V podstatě jsme čím dál méně soběstační.

V důsledku rostoucího celosvětového obchodu jinde pociťují zvýšený podíl environmentálních tlaků a dopadů způsobených spotřebou ve státech EU. Jistá část této výměny probíhá mezi státy EU, nicméně podstatnější část jde na vrub oblastí mimo EU a mimo dosah stávajících politik EU týkajících se výroby. To znamená, že vyvážíme dopady naší spotřeby do zemí, kde environmentální politika často bývá ještě v plenkách, a tím ve skutečnosti vystavujeme místní obyvatelstvo a životní prostředí extrémnímu tlaku.

Globální spotřeba má velké a nevratné dopady na globální ekosystémy. Každoročně zmizí 130 000 km2 tropického deštného lesa. Od roku 1960 byla následkem nadměrného využívání a degradace půdy navíc opuštěna nebo vyčerpána třetina zemědělské půdy.*

Prolomení cyklu

Musíme lépe vyvažovat potřebu zachování přírodního kapitálu a jeho využívání pro fungování ekonomiky. Klíčové je zvýšení efektivity využívání zdrojů. Uvědomíme-li si, že naše požadavky na přírodní systémy jsou v současné době neudržitelné, musíme v zásadě jednat podle hesla „méně znamená více“.

Je povzbudivé, že v této oblasti mohou být zájmy environmentálního a komerčního sektoru zajedno: podniky prosperují nebo stagnují v závislosti na své schopnosti získat ze vstupů maximum a stejně tak zachování světa přírody a blahobytu lidí závisí na tom, jestli dokážeme lépe využít omezený přísun zdrojů.

Zdrojová efektivita nyní představuje přední iniciativu v EU – zásadní prvek strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění do roku 2020. Zdrojová efektivita spojuje zásady správného podnikání a správnou ekologickou praxi prostřednictvím větší produkce za současného snížení odpadů. Je to jako zkombinovat zdravější stravu s pravidelným cvičením – zakrátko zjistíte, že zvládnete více s málem.

* Více informací viz tematická hodnocení SOER: spotřeba a životní prostředí: www.eea.europa.eu/soer/europe/consumption-and-environment

Kupní síla

Naše vzory chování u spotřeby potravin, pohonných hmot nebo vytápění vedou přímo k environmentálním tlakům. Větší jsou nicméně tlaky nepřímé, které se vytvářejí podél výrobních řetězců spotřebovávaného zboží a služeb. Může se jednat o dopady těžby nebo sklizně, používání vody pro pěstování plodin nebo narušování místní biologické rozmanitosti v důsledku intenzivního zemědělství nebo znečištění.

Coby spotřebitelé však dopady na životní prostředí můžeme ovlivňovat, například tím, že budeme kupovat potraviny a dřevní hmoty vyrobené udržitelným způsobem.

Popularita a úspěch organické výroby a šetrného zemědělství na světě roste. Jedním z příkladů udržitelných přístupů k výrobě, které zmírňují dopady na místní životní prostředí, je nadace Conservation Cotton Initiative, podporující ekologické zemědělství v zemích třetího světa.

CottonInovace: oděvy

Conservation Cotton Initiative

Nadaci Conservation Cotton Initiative Uganda (CCIU) založila společensky angažovaná oděvní společnost EDUN, organizace Wildlife Conservation Society a mezinárodní nezisková organizace Invisible Children s cílem vytvořit v Ugandě komunity provozující udržitelné zemědělství.

„CCIU působí v jedné z nejchudších částí Ugandy, v oblasti Gulu. Tato oblast se právě vzpamatovává z občanské války, která vyhnala miliony lidí. Program CCIU pomáhá zemědělcům, kteří se vracejí na svoji půdu, a poskytuje jim finanční prostředky, nástroje a učí je, jak udržitelným způsobem pěstovat bavlnu,“ říká Bridget Russo, globální marketingová ředitelka, EDUN.

Zemědělci se učí, jak rozšířit svá pole prostřednictvím pěstování kombinace následných potravinových plodin k pokrytí základních potřeb svých rodin a bavlny – plodiny, kterou mohou prodávat a po které je ve světě poptávka. Nyní z programu CCIU těží 3 500 zemědělců a v následujících třech letech se plánuje zvýšení jejich počtu na 8 000.

Účelem této spolupráce je zlepšit život komunit v Africe prostřednictvím podpory udržitelného pěstování bavlny.

Geographical coverage

[+] Show Map

Komentáře

Zaregistrujte se nyní!
Získejte oznámení o nových zprávách a produktech. V současné době máme 33008 předplatitelů. Frekvence: 3-4 e-maily za měsíc.
Archiv upozornění
Sledujte nás
 
 
 
 
 
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100