Osobní nástroje

oznámení
Získejte oznámení o nových zprávách a produktech. Četnost: 3–4 e-maily za měsíc.
Přihlášení k odběru
Registrace, abyste dostávali naše zprávy (v tištěné a/nebo elektronické podobě) a čtvrtletní elektronický zpravodaj.
Sledujte nás
Ikona Twitteru Twitter
Facebook icon Facebook
Ikona YouTube Kanál na YouTube
RSS logo RSS kanál
Více

Write to us Write to us

For the public:


For media and journalists:

Contact EEA staff
Contact the web team
FAQ

Call us Call us

Reception:

Phone: (+45) 33 36 71 00
Fax: (+45) 33 36 71 99


další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Nacházíte se zde: Úvod / Tiskové zprávy / Tiskové zprávy / Evropě začíná být horko - žebříčku ekologických problémů vévodí klimatické změny

Evropě začíná být horko - žebříčku ekologických problémů vévodí klimatické změny

Změnit jazyk
Nemáme-li za to později draze platit, musí političtí činitelé, podniky i jednotlivci začít okamžitě řešit řadu ekologických problémů

TISKOVÁ ZPRÁVA - Brusel, 29. listopadu 2005

Evropě začíná být horko - žebříčku ekologických problémů vévodí klimatické změny



Nemáme-li za to později draze platit, musí političtí činitelé, podniky i jednotlivci začít okamžitě řešit řadu ekologických problémů

Vůbec nejteplejšími zaznamenanými roky byly roky 1998, 2002, 2003 a 2004. Jen během léta roku 2003 zmizelo deset procent alpských ledovců. Při současné rychlosti jejich úbytku roztají do roku 2050 tři čtvrtiny švýcarských ledovců. Klimatické změny takovéhoto rozsahu nepociťovala Evropa již 5 000 let, uvádí se v nové zprávě Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se sídlem v Kodani.

Publikace 'Evropské životní prostředí - Stav a výhledy 2005' (The European environment - State and outlook 2005), shrnuje hodnocení 31 zemí po dobu pěti let, podává přehled o životním prostředí v Evropě a poukazuje na problémy, jimž Evropa čelí a mezi kterými jsou klimatické změny pouze jedním z ožehavých témat. K dalším oblastem, které vyvolávají obavy, patří biodiverzita, mořské ekosystémy, pevninské a vodní zdroje, znečištění ovzduší a zdravotní problematika. Zpráva poprvé obsahuje analýzy zemí s použitím jednotných indikátorů a umožňuje tak porovnání hodnocených zemí - pětadvaceti států EU a dále Bulharska, Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Rumunska, Turecka a také Švýcarska z hlediska naplňování stanovaných cílů

Zpráva uvádí, že v průběhu 20. století se v Evropě zvýšila průměrná teplota o 0,95 stupně Celsia. To je o 35 % více, než kolik činil nárůst v celosvětovém měřítku (0,7 °C), přičemž teplota poroste i nadále. EU si tuto skutečnost uvědomuje a dala si za cíl omezit globální nárůst teploty na 2 °C nad úroveň, která panovala v předindustriální době.

'Pokud se během několika desetiletí účinně nezasáhne, bude kvůli globálnímu oteplování na severu tát ledová pokrývka a od jihu se budou rozšiřovat pouště. Mohlo by dojít k tomu, že se evropské obyvatelstvo v podstatě soustředí uprostřed kontinentu. Avšak i když se podaří omezit globální oteplování pod cílovou hodnotu EU nárůstu o 2 stupně, budeme žít v atmosférických podmínkách, jaké člověk ještě nikdy nezažil. Musíme usilovat o radikální snížení emisí', říká Jacqueline McGlade, výkonná ředitelka EEA.

Přijatá legislativa EU plní svůj účel, konstatuje se ve zprávě. Vyčistili jsme si vodu i vzduch, nepoužíváme látky narušující ozon, zdvojnásobili jsme recyklaci odpadů. Máme automobily, které méně zatěžují životní prostředí - bez výrazného zlepšení, jež během uplynulých dvaceti let přinesly katalyzátory, by některé emise byly oproti současnosti až desetinásobně vyšší. A přece trvalo deset až dvacet let, než tato opatření přinesla své výsledky, konstatuje se ve zprávě.

Zvýšenou zátěž na životní prostředí přináší v současné době i změny v charakteristikách osobní spotřeby. Lidé v Evropě dnes žijí déle a víc Evropanů žije samo, což klade zvýšené nároky na prostor k bydlení. Mezi léty 1990 a 2000 se v Evropě zastavělo přes 800 000 hektarů půdy, což je plocha třikrát větší než Lucembursko. Bude-li tento trend pokračovat, celková rozloha městských oblastí se za pouhé jedno století zdvojnásobí. Zvládnout rozšiřování měst je zásadním úkolem, máme-li ochránit naše přírodní zdroje, uvádí se ve zprávě.

Cestujeme častěji a do vzdálenějších míst a spotřebováváme přírodní zdroje planety dvakrát rychleji, než kolik činí celosvětový průměr. Doprava je a v blízké budoucnosti i nadále bude nejrychleji rostoucí oblastí přispívající k emisím skleníkových plynů. Například u letecké dopravy se do roku 2030 očekává nárůst na dvojnásobek současného stavu. Znamená to, že zanecháváme svou zřetelnou stopu i mimo Evropu, vyčerpáváme přírodní zdroje a poškozujeme životní prostředí celého světa.

Průzkumy veřejného mínění Eurobarometr ukazují, že si přes 70 % obyvatelstva EU přeje, aby rozhodovací sféra přikládala stejnou váhu ekologické, hospodářské a sociální problematice. Jak zpráva zdůrazňuje, je z tohoto důvodu třeba, aby političtí činitelé vzájemně spolupracovali na celoevropské, národní i místní úrovni. Je nutné zahrnout aspekty ochrany životního prostředí do řízení takových resortů, jako je doprava, zemědělství nebo energetika, a vytvořit rámec, v němž by mohli aktivně jednat podniky i jednotlivci.

'Političtí činitelé musí prozíravě hledět do budoucnosti. Daňové zatížení je třeba postupně přesouvat z oblasti pracovních sil a investic ke zdanění znečišťování a neefektivního využívání materiálů a půdy. Důležité jsou reformy v rozdělování dotací do sektorů dopravy, bydlení, energetiky a zemědělství. Potřebujeme dotace, které budou podporovat udržitelné postupy a vysoce účinné technologie', říká profesorka McGlade.

'Při začlenění potřebných stimulů tyto reformy povedou ke zvýšení objemu investic, inovacím a posílení konkurenceschopnosti. V některých zemích a odvětvích jsme toho již v současnosti svědky. Díky vysokému zdanění benzínu v Evropě a přísným normám máme dnes po několika desetiletích automobily, které jsou z hlediska spotřeby paliva téměř dvakrát úspornější než automobily na amerických silnicích. Důsledky nečinnosti se projevují v tom, jak lidé žijí a jaké máme životní prostředí - k příkladům patří likvidace zásob ryb v mořích, používání azbestu ve stavebnictví, kyselé deště či olovnatý benzín. Vyplatí se jednat teď, abychom si v dlouhodobém výhledu zabezpečili svou budoucnost', říká profesorka McGlade.

Poznámky pro vydavatele:

O Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA): Cílem EEA, která sídlí v Kodani, je napomáhat dosažení významných a měřitelných zlepšení životního prostředí v Evropě poskytováním aktuálních, cílených, relevantních a spolehlivých informací politickým činitelům i veřejnosti.

V rámci svého mandátu předkládá EEA každých pět let souhrnný přehled o stavu životního prostředí v Evropě. Publikace 'Evropské životní prostředí - Stav a výhledy 2005' (The European environment - State and outlook 2005) obsahuje:

  • Souhrnné hodnocení životního prostředí v Evropě, s těmito kapitolami:
    • Životní prostředí a kvalita života
    • Prostředí pevnin
    • Klimatické změny
    • Kvalita ovzduší a zdravotní problematika
    • Sladkovodní zdroje
    • Moře a mořská pobřeží
    • Půdy
    • Biodiverzita a ekosystémy
    • Životní prostředí a hospodářská odvětví
    • Výhled do budoucna
  • Základní sada indikátorů, sestávající z několika ukazatelů, které jsou stabilní a mohou sloužit k hodnocení efektivnosti politických opatření, jako je pokrok při dosahování cílových hodnot Kjótského protokolu. Příkladem takového základního ukazatele jsou emise skleníkových plynů. Ukazatele poskytují aktuální a relevantní informace o trendech a pohybech, k nimž v životním prostředí dochází.
  • Analýzy jednotlivých zemích vycházející z devíti ukazatelů obsažených v základní sadě indikátorů. Každá analýza podává srovnání výsledků jednotlivých zemí, tzv. karet hodnocení neboli scorecards, podložených informacemi, jež o sobě příslušné země samy poskytly.

    Každá z analýz zemí byla vyhotovena ve spolupráci s daným státem s cílem zahrnout do analýzy karty hodnocení doplňková národní hlediska těchto zemí. Výběr indikátorů provádí EEA a nutně nezohledňuje priority jednotlivých zemí. S cílem umožnit hlubší pochopení otázek na úrovni jednotlivých zemí byla některá zde uvedená čísla převzata z národních zdrojů a nemusí proto být plně konsistentní s údaji, které nashromáždil Eurostat, EEA či jiné mezinárodní subjekty. EEA přijímá plnou zodpovědnost za konečný výsledek.
  • Chcete-li zjistit, jak si vede Vaše země, nahlédněte ve zprávě do části C.
  • Země, jež jsou do zprávy zahrnuty: 25 členských států EU (Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko) a dále Bulharsko, Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Rumunsko a Turecko.


Webové odkazy


Zpráva je k dispozici na internetové adrese:
http://reports.eea.europa.eu/state_of_environment_report_2005_1/

Shrnutí:
http://reports.eea.europa.eu/state_of_environment_report_2005_1/en/soer_files/CS-summary.pdf

Česká republika:
http://reports.eea.europa.eu/state_of_environment_report_2005_1/en/soer_files/CS-countryprofile.pdf

Karta hodnocení:
http://reports.eea.europa.eu/state_of_environment_report_2005_1/en/soer_files/CS-scorecard.pdf


Kontaktní údaje

Kontakt pro dotazy sdělovacích prostředků:

Brendan Killeen
Communications and Corporate Affairs
tel.: +45 33 36 72 69
mobil: +45 23 68 36 71

Teresa Ruch Olsen
Communications and Corporate Affairs
tel.: +45 33 36 71 59
mobil: +45 23 68 36 69

Marion Hannerup
Press Officer, Head of Communications and Corporate Affairs
tel.: +45 33 36 71 60
mobil: +45 51 33 22 43

For public enquiries:

EEA Information Centre

Enquiry form (English)


Geographical coverage

[+] Show Map

Komentáře

Zaregistrujte se nyní!
Získejte oznámení o nových zprávách a produktech. V současné době máme 33147 předplatitelů. Frekvence: 3-4 e-maily za měsíc.
Archiv upozornění
Sledujte nás
 
 
 
 
 
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100