Osobní nástroje

oznámení
Získejte oznámení o nových zprávách a produktech. Četnost: 3–4 e-maily za měsíc.
Přihlášení k odběru
Registrace, abyste dostávali naše zprávy (v tištěné a/nebo elektronické podobě) a čtvrtletní elektronický zpravodaj.
Sledujte nás
Ikona Twitteru Twitter
Facebook icon Facebook
Ikona YouTube Kanál na YouTube
RSS logo RSS kanál
Více

Write to us Write to us

For the public:


For media and journalists:

Contact EEA staff
Contact the web team
FAQ

Call us Call us

Reception:

Phone: (+45) 33 36 71 00
Fax: (+45) 33 36 71 99


další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Nacházíte se zde: Úvod / Tiskové zprávy / Tiskové zprávy / Evropské pobřeží se z hlediska životního prostředí blíží „bodu, ze kterého již není návratu“

Evropské pobřeží se z hlediska životního prostředí blíží „bodu, ze kterého již není návratu“

Změnit jazyk
Topics: ,
Podle nové zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), zveřejněné dnes v Kodani, je jedinečné evropské pobřeží čím dál tím více ohrožováno vlastní popularitou.

Tisková zpráva EEA - Kodaň pondělí 3. července 2006

Evropské pobřeží se z hlediska životního prostředí blíží „bodu, ze kterého již není návratu“


Hodnocení dopadů v době, kdy se miliony lidí vydávají na svoji každoroční pouť k moři

Podle nové zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), zveřejněné dnes v Kodani, je jedinečné evropské pobřeží čím dál tím více ohrožováno vlastní popularitou.

Zpráva „Měnící se tvář evropských přímořských oblastí“ varuje, že rychlý nárůst využívání pobřežních ploch, zejména pro rekreaci a cestovní ruch, může vést ke zničení křehké rovnováhy pobřežních ekosystémů.

Např. od začátku 20. století zmizely přibližně dvě třetiny evropských mokřadů (ve většině případů šlo o mokřady pobřežní). Na pobřeží Středozemního moře vznikla tzv. „středomořská zeď“ – přes 50 % pobřeží zde vévodí beton, uvádí se ve zprávě.

„Co se týče počtu a druhů rostlin a zvířat, jsou naše pobřeží nejbohatšími ekosystémy. Z hospodářského hlediska plní také funkci „vstupní brány“ do Evropy; jsou nosnou konstrukcí mnoha podniků a jsou rovněž velmi důležité pro kvalitu našeho života,“ podotýká profesorka Jacqueline McGladeová, výkonná ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí.

„Abychom však mohli naše přímořské oblasti chránit, musíme je chápat nikoli jako hřiště nebo dopravní tepny, kde můžeme neomezeně stavět, žít a rekreovat se a které můžeme využívat k dopravě podle libosti, ale jako křehké systémy, které jsou základem krajinných a přírodních skvostů v mnohých městech a obcích,“ dodává profesorka McGladeová.

Podle zprávy je hustota obyvatelstva na evropském pobřeží vyšší a roste rychleji než ve vnitrozemí. V letech 1990–2000 se rozloha uměle vytvořených ploch (zejména silničních komunikací a budov) rozrostla v přímořských oblastech téměř ve všech evropských zemích.

Nejvýraznější nárůst zaznamenalo Portugalsko (o 34 % za deset let), Irsko (o 27 %), Španělsko (o 18 %) a dále Francie, Itálie a Řecko. Nejvíce zasaženou oblastí je západní pobřeží Středozemního moře. Hospodářská restrukturalizace, která byla ve značné míře povzbuzena dotacemi EU, vedla k rozvoji infrastruktury, která zase podnítila rozmach bytové výstavby.

Změna klimatu, stárnoucí a bohatší populace, více volného času a levnější doprava toto zatížení ještě zhoršily, což vede ke krizi evropského pobřeží, uvádí se ve zprávě.

„Vezměte v úvahu infrastrukturu nutnou k tomu, aby se rodina ze severní Evropy dostala na španělskou pláž: dopravní politiky a dotace, dohody týkající se pasů, financování – vyjmenujeme-li jen pár příkladů. A nyní zvažte vlivy na cílovou destinaci. Jako turisté můžeme přispět k místním příjmům a zaměstnanosti, ale můžeme také způsobit znečištění a degradaci ekosystémů v oblastech, které mají nedostatečnou politiku ochrany a nejsou uzpůsobeny na to, aby odolaly takovému intenzivnímu využívání. Přestože tyto dopady mohou být lokálního charakteru, zatížením životního prostředí a příslušnými řešeními je třeba se zabývat z celoevropského hlediska,“ říká profesorka McGladeová.

Navzdory této těžké situaci se nabízejí nové příležitosti k řešení problematiky pobřeží holističtějším způsobem, který pohlíží na naše pobřeží jako na mozaiku řek a jejich povodí, přímořských oblastí a mořských regionů. Je třeba uvítat pokračující uplatňování „jednotného managementu pobřežních zón (ICZM)“ přezkoumaného Evropskou komisí v roce 2006, uvádí se ve zprávě.

„Historie politických iniciativ na ochranu evropského pobřeží je dlouhá, ale tyto iniciativy nebyly nikdy prováděny integrovaným způsobem. ICZM zahrnuje všechny příslušné zainteresované strany a problematikou přímořských oblastí se zabývá z dlouhodobého hlediska ve snaze uvést potřeby rozvoje do rovnováhy s ochranou zdrojů, o něž se přímořské ekonomiky opírají.. Bere také v úvahu znepokojení veřejnosti nad zhoršujícím se stavem evropského pobřeží jak z hlediska životního prostředí, tak z hlediska socioekonomického a kulturního,“ říká profesorka McGladeová.

Poznámky pro redaktora:

Chcete-li si prohlédnout celou zprávu, podívejte se na tento odkaz na webové stránky agentury EEA: http://reports.eea.europa.eu/eea_report_2006_6/en

Více informací o agentuře EEA naleznete na našich webových stránkách: http://www.eea.europa.eu

Rámeček s údaji o evropském pobřeží

  • 80 % znečištění oceánů je zapříčiněno lidskou činností na pevnině.
  • Hustota obyvatelstva je na pobřeží vyšší než ve vnitrozemí. V Evropě je hustota obyvatelstva v přímořských oblastech (NUTS3) v průměru o 10 % vyšší než ve vnitrozemí. V některých zemích však toto číslo činí i více než o 50 %. Existuje mnoho přímořských oblastí, kde hustota obyvatelstva odpovídá přinejmenším pětinásobku průměrné hustoty obyvatelstva v Evropě.
  • V letech 1999–2000 se rozloha uměle vytvořených ploch rozšířila o 190 km2. Vzhledem k nezvratnému charakteru změn půdního pokryvu z přírodních ploch na městské a k rozvoji infrastruktury jsou tyto změny považovány za jednu z hlavních hrozeb udržitelného rozvoje přímořských oblastí. 61 % záborů půdy pro uměle vytvořené plochy bylo provedeno v „zájmu“ bydlení, služeb a rekreace.
  • V letech 1960–1980 výrazně vzrostl počet invazivních živočichů v evropských mořích, zejména v moři Středozemním. Kontrola jejich vlivu na přirozené pobřežní ekosystémy se stává čím dál tím náročnější a nákladnější. Typickým příkladem je medúza Mnemiopsis leydyi. Její populace závratně vzrostla poté, co byla koncem 80. let 20. století dovezena v balastních vodách lodí. To vedlo ke zpustošení zásob ryb a populací ústřic a dokonce i přirozeného druhu medúzy v Černém moři (EEA, 2005b). Medúza našla cestu i do pevninou obklopeného Kaspického moře, což vedlo k závažným změnám v celém ekosystému (Karpinsky a spol., 2005).
  • Od konce 19. století se globální teplota povrchu moře zvýšila v průměru o 0,6 °C. Následkem oteplování mořského povrchu je nové rozdělení a zánik mořských organismů a častější výskyt případů, kdy se daří anomálnímu a toxickému fytoplanktonu.


Kontaktní údaje:

Kontaktní osoby pro média:

Brendan Killeen
tiskový mluvčí
oddělení komunikace a organizačních záležitostí
Telefon: +45 33 36 72 69
Mobilní telefon: +45 23 68 36 71

Marion Hannerup
vedoucí oddělení komunikace a organizačních záležitostí
Telefon: +45 33 36 71 60
Mobilní telefon: +45 51 33 22 43

For public enquiries:

EEA Information Centre

Enquiry form (English)


Geographical coverage

[+] Show Map

Komentáře

Zaregistrujte se nyní!
Získejte oznámení o nových zprávách a produktech. V současné době máme 33164 předplatitelů. Frekvence: 3-4 e-maily za měsíc.
Archiv upozornění
Sledujte nás
 
 
 
 
 
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100