Hospodářství, které účinně využívá zdroje, je ekologické a oběhové

Kvalita našeho života závisí na využívání přírodních zdrojů. Získáváme zdroje a přeměňujeme je na potraviny, budovy, nábytek, elektronická zařízení, oděvy atd. Zdroje však využíváme rychleji, než je životní prostředí schopno tyto zdroje obnovovat a uspokojovat naše potřeby. Jak zajistit dlouhodobě dobrou kvalitu života naší společnosti? Jistě k tomu může přispět ekologizace našeho hospodářství.

Více

Základní ekonomické znalosti a životní prostředí

V březnu 2014 byla francouzská Paříž zasažena obdobím velkého výskytu prachových částic. Na několik dnů bylo výrazně omezeno použití soukromých automobilů. Na druhé straně planety jedna čínská společnost uváděla na trh nový produkt: pojištění proti smogu pro tuzemské cestovatele, jejichž pobyt byl zmařen špatnou kvalitou ovzduší. Kolik tedy stojí čisté ovzduší? Může nám ekonomie jako věda pomoci snižovat znečištění? Podívejme se blíže na základní ekonomické pojmy.

Více

Jak učinit naše města „ekologickými“

Více než tři čtvrtiny Evropanů žijí v městských oblastech. To, co obyvatelé měst vyrábějí, nakupují, jedí a vyhazují, jak se přemisťují a kde žijí – to vše má dopad na životní prostředí. Současně to, jak je město postaveno, ovlivňuje způsob života jeho obyvatel. Zeptali jsme se Rolanda Zinkernagela z městského úřadu města Malmö ve Švédsku, jaká konkrétní opatření mohou učinit jejich město udržitelným.

Více

Co nás vede k tomu, abychom kupovali to, co kupujeme?

Evropané všech věkových kategorií jsou spotřebiteli. To, co se bude vyrábět, je určováno mimo jiné tím, co chceme nakupovat a spotřebovávat. Jak se však rozhodujeme, co si koupíme? Je to racionální, nebo impulzivní rozhodnutí? Na chování spotřebitelů v Evropě jsme se ptali Lucie Reisch z Copenhagen Business School.

Více

Odpady v našich mořích

Přibližně 70 % naší planety pokrývají oceány a s odpady v moři se setkáme téměř všude. Odpady, zejména plasty, představují hrozbu nejen pro zdraví našich moří a pobřežních oblastí, ale i pro naše hospodářství a společnost. Většina odpadů v moři vzniká při činnostech na pevnině. Jak zastavit příliv těchto odpadů do našich moří? Nejlepší místo, kde je třeba začít tento problém světových moří řešit, se nachází na pevnině.

Více

Evropské zemědělství: jak zajistit, aby potraviny byly cenově dostupné, zdravé a ekologické

Výroba dostatečného množství potravin v Evropě je závislá na intenzivním zemědělství, které má dopady na životní prostředí a naše zdraví. Dokáže Evropa najít způsob výroby potravin, který by byl šetrnější k životnímu prostředí? Tuto otázku jsme položili Ybele Hoogeveenovi, vedoucímu skupiny, která se v rámci Evropské agentury pro životní prostředí zabývá dopady využívání zdrojů na životní prostředí a lidský blahobyt.

Více

Životní prostředí, zdraví a ekonomika v jednom

Evropské hospodářství stále ještě cítí dopady hospodářské krize, která začala v roce 2008. Nezaměstnanost a snížení mezd postihly miliony lidí. Měli bychom v době, kdy čerství absolventi v jedné z nejbohatších částí světa nemohou najít práci, mluvit o životním prostředí? Právě to činí nový akční program Evropské unie pro životní prostředí, nezůstává však jen u toho: chápe životní prostředí jako nedílnou a neoddělitelnou součást našeho zdraví a našeho hospodářství.

Více

Znečištění ovzduší: k řešení jsou nutné znalosti

„Příznivou zprávou je, že za poslední desetiletí se situace ohledně expozice několika látkám znečišťujícím ovzduší podstatně zlepšila. Ale látky, u nichž bylo dosaženo největší míry snížení, nepatří mezi ty, které škodí lidskému zdraví a životnímu prostředí nejvíce‟, uvádí Valentin Foltescu, který má v Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA) na starosti posuzování kvality ovzduší a oznamování údajů. Zeptali jsme se Valentina, čím se agentura v oblasti kvality ovzduší zabývá a co naznačují nejnovější zjištěná data.

Více

Změny směřující k přechodu

Žijeme ve světě neustálých změn. Jakým způsobem můžeme tyto probíhající změny nasměrovat, abychom do roku 2050 dosáhli celosvětové udržitelnosti? Jak můžeme dosáhnout rovnováhy mezi hospodářstvím a životním prostředím v krátkodobém i v dlouhodobém měřítku? Odpověď spočívá v tom, jak zvládnout proces přechodu, aniž bychom se uvěznili v neudržitelných systémech.

Více

Tání arktického ledu

V posledních 20 letech se rozloha letního mořského ledu v Arktidě snižuje. Na konci letní sezony v září 2012 byl zaznamenán rekord minimálního rozsahu arktického mořského ledu, a to pouhé 4 mil. km2 (pro srovnání zářijový průměr mezi lety 1979–2010 činil 6,5 mil. km2).

Více

Dublin řeší dopady znečištění ovzduší na zdraví

Martin Fitzpatrick je vedoucím oddělení pro ochranu životního prostředí v rámci odboru pro sledování kvality ovzduší a hluku dublinského magistrátu. Je rovněž kontaktní osobou pro pilotní projekt řízený generálním ředitelstvím Evropské komise pro životní prostředí a EEA, jehož cílem je zlepšit provádění právních předpisů týkajících se kvality ovzduší. Zeptali jsme se ho, jakým způsobem Dublin řeší problémy v oblasti zdraví vyplývající ze špatné kvality ovzduší.

Více

Otázka chemie

Otázka chemie

16.05.2013

Chemické procesy v atmosféře jsou složité. Tvoří ji několik vrstev s různou hustotou a odlišným chemickým složením. Na látky znečišťující ovzduší a chemické procesy v atmosféře, které mají vliv na lidské zdraví a životní prostředí, jsme se zeptali profesora Davida Fowlera z britského Centra pro ekologii a hydrologii Rady pro výzkum přírodního prostředí.

Více

Pohled na aerosoly ve světě

Jedním z přírodních zdrojů částic v ovzduší je „africký prach“. Mimořádně suché podnebí a vysoké teploty na Sahaře způsobují víření vzduchu, jež může vznést prach až do výše 4–5 km. Částice se v této výšce mohou udržet týdny i měsíce a často se přesouvají nad území Evropy.

Více

Evropské právní předpisy týkající se kvality ovzduší

Znečištění ovzduší není všude stejné. Znečišťující látky se do atmosféry uvolňují z nejrůznějších zdrojů. V atmosféře se přeměňují na jiné škodlivé látky a šíří se po celém světě. Není jednoduché vytvářet a provádět politiky, které mají tuto složitou situaci řešit. Níže je uveden přehled právních předpisů Evropské unie týkajících se kvality ovzduší.

Více

Jak získáváme poznatky o ovzduší

Naše poznatky o znečišťování ovzduší a znalost souvislostí se každým rokem prohlubují. Síť monitorovacích stanic, které shromažďují údaje o nejrůznějších znečišťujících látkách, se stále rozšiřuje a tyto údaje doplňují výsledky modelů kvality ovzduší. Nyní musíme zajistit, aby se souběžně s vědeckými poznatky rozvíjela politická opatření.

Více

Kvalita ovzduší v budovách

Spousta z nás tráví až 90 % svého dne v budovách, ať již doma, v práci, nebo ve škole. Kvalita ovzduší v budovách má rovněž přímý vliv na naše zdraví. Co ji určuje? A existuje rozdíl mezi látkami znečišťujícími ovzduší v budovách a venku? Jak můžeme kvalitu ovzduší v budovách zlepšit?

Více

Změna klimatu a ovzduší

Naše klima se mění. Celá řada plynů, které přispívají ke změně klimatu, jsou i obvyklými látkami znečišťujícími ovzduší a majícími vliv na lidské zdraví a životní prostředí. Zlepšování kvality ovzduší může v mnoha ohledech rovněž podpořit úsilí o zmírňování změny klimatu a naopak, ne však vždy. Naším úkolem je zajistit, aby politiky v oblasti klimatu a kvality ovzduší měly scénáře přínosné pro obě strany.

Více

Současné ovzduší v Evropě

Kvalita ovzduší se v Evropě v posledních desetiletích zlepšila. Podařilo se snížit emise mnoha znečišťujících látek, ale znečištění způsobené suspendovanými částicemi a ozonem stále představuje závažné riziko pro zdraví evropských občanů.

Více

S každým nádechem

Dýcháme od okamžiku, kdy se narodíme, až do okamžiku, kdy zemřeme. Dýchání je neustálá potřeba, nejen pro nás, ale i pro další živé organismy na Zemi. Špatná kvalita ovzduší má dopad na každého, poškozuje lidské zdraví i stav životního prostředí, což vede k ekonomickým ztrátám. Z čeho je však vzduch, který dýcháme, složen a odkud se berou nejrůznější látky, které jej znečišťují?

Více

Spojení vědy, politiky a veřejnosti

Atmosféra, povětrnostní podmínky a sezonní rozdíly nás již dlouho udivují a jsou předmětem našeho zkoumání. Ve 4. století př. n. l. shrnul Aristotelés ve svém spise Meteorologika nejen pozorování povětrnostních podmínek, ale obecně poznání v oblasti přírodních věd, která zaznamenali největší filozofové. Až do 17. století byl vzduch symbolem „prázdna“. Předpokládalo se, že nemá žádnou hmotnost, dokud Galileo Galilei vědecky neprokázal opak.

Více

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100