Osobní nástroje

další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Nacházíte se zde: Úvod / Články / Voda, kterou jíme – vysoká cena za zavlažování v zemědělství

Voda, kterou jíme – vysoká cena za zavlažování v zemědělství

Změnit jazyk
Topics: , , ,
Zemědělství představuje pro evropské vodní zdroje velkou a stále vzrůstající zátěž, hrozbu nedostatku vody a poškození ekosystémů. Aby se dosáhlo udržitelného využívání vody, je třeba poskytnout zemědělcům správné cenové pobídky, rady a pomoc.

 Image © Griszka Niewiadomski/Stock.xchng

Potraviny jsou neoddělitelně spjaty s dobrou duševní i fyzickou pohodu člověka. Kromě významu potravin pro dobré zdraví a kromě potěšení, které nám jídlo poskytuje, hraje zemědělská výroba zásadní úlohu v podpoře životní úrovně jednotlivců i celého hospodářství.

Produkce potravin však také spotřebovává mnoho vody, která je zrovna tak nepostradatelným zdrojem. Z celkové spotřeby vody v Evropě činí podíl zemědělství 24 %, a třebaže se to možná nezdá mnoho v porovnání se 44 %, které představují vodu spotřebovanou na chlazení při produkci energie, důsledky tohoto odběru pro zásoby jsou mnohem závažnější. Zatímco chladící voda se téměř všechna vrací do vodních útvarů, v případě zemědělství činí množství této vody často jen třetinu.

Kromě toho je využívání vody v zemědělství rozloženo nerovnoměrně. V některých jihoevropských oblastech zemědělství spotřebuje více než 80 % celkového odběru vody. A k největšímu množství odběru obvykle dochází v létě, kdy je voda nejméně dostupná, což maximalizuje škodlivé dopady.

Nedávná zpráva agentury EEA nazvaná Vodní zdroje v Evropě — boj s nedostatkem vody a suchem popisuje závažné dopady nadměrného odebírání vody. Nadměrné využívání zdrojů zvyšuje pravděpodobnost závažného nedostatku vody v období sucha. Znamená však i sníženou jakost vody (protože znečišťující látky jsou méně zředěny) a riziko průniku slané vody do podzemních vod v pobřežních oblastech. Závažně narušeny mohou být i říční a jezerní ekosystémy, v nichž při poklesu hladiny vody nebo při úplném vyschnutí dochází k poškození nebo úhynu živočichů a rostlin.

Výsledky jsou viditelné v mnoha oblastech jižní Evropy. Například :

  • v turecké oblasti Konya Basin odběr vody pro zavlažování (většinou z nezákonně vyhloubených studní) závažně zmenšil plochu hladiny jezera Tuz, druhého největšího jezera v zemi;
  • na řecké planině Argolid spálené a opadané listy prokazují zjevné toxické působení chloridu, k němuž došlo průnikem slané vody; vrty vyschly nebo byly opuštěny v důsledku nadměrné slanosti;
  • na Kypru si závažný nedostatek vody v roce 2008 vynutil dovoz vody v cisternách, čímž byla přerušena činnost domácích dodavatelů a došlo ke značnému zvýšení cen.

Nesprávné pobídky

Využívání vody v zemědělství se v některých částech Evropy zjevně stává neudržitelné, což naznačuje, že regulační a cenové mechanismy selhaly, protože se jejich prostřednictvím nepodařilo efektivně řídit poptávku.

Zemědělci přecházejí k metodám zavlažování náročným na vodu, protože vysoká produktivita nabízí zisky. Například ve Španělsku 14 % zavlažované zemědělské půdy vytváří více než 60 % celkové hodnoty zemědělských produktů.

Zemědělci budou samozřejmě zavlažovat pouze v případě, že zvýšené výnosy vyváží náklady na instalaci zavlažovacích soustav a odběr velkých objemů vody. V tomto ohledu vytvořily vnitrostátní a evropské politiky nešťastné pobídky. Zemědělci zřídkakdy platí plné náklady na zdroj a náklady spojené s ochranou životního prostředí v rámci velkých veřejně řízených zavlažovacích soustav (zvláště pokud právní předpisy zakazující nebo omezující odběr nejsou efektivně vymáhány). A až do období nedávných reforem dotace Evropské unie často podněcovaly k pěstitelství náročnému na vodu.

V důsledku toho může být výše spotřeby překvapivá. WWF analyzoval zavlažování čtyř druhů plodin ve Španělsku v roce 2004 a zjistil, že téměř 1 miliarda m3 vody byla využita jen na produkci přebytků překračujících kvóty EU. To se rovná spotřebě domácností více než 16 milionů lidí.

Situaci pravděpodobně ještě zhorší změna klimatu. Za prvé, teplejší a sušší léta zvýší tlak na vodní zdroje. Za druhé, Evropská unie a její členské státy se zavázaly, že do roku 2020 by měla biopaliva zajišťovat 10 % paliv v odvětví dopravy. Bude-li rostoucí poptávka po bioenergii uspokojena pomocí současných energetických plodin první generace, pak využívání vody v zemědělství poroste.

Kudy se dát?

Zavlažované zemědělství je pro místní a národní hospodářství v některých částech Evropy naprosto nezbytné. V určitých oblastech by konec zavlažování mohl vést k opouštění půdy a závažným hospodářským potížím. Je tedy třeba zvýšit účinnost využití vody v zemědělství tak, aby byl zajištěn dostatek vody nejen pro zavlažování, ale i pro místní obyvatelstvo, pro zdravé životní prostředí a ostatní hospodářská odvětví.

Klíčový mechanismus pro podněcování spotřeby vody v míře, která vyváží hospodářské, environmentální a sociální cíle společnosti, spočívá ve stanovování cen. Výzkum prokazuje, že pokud ceny odrážejí skutečné náklady, je efektivně kontrolován nezákonný odběr vody a za vodu se platí podle objemu, omezí zemědělci zavlažování nebo přijmou opatření pro účinnější spotřebu vody. Další pobídky pro zavedení postupů, které šetří vodu, mohou zajistit vnitrostátní dotace a dotace Evropské unie.

Jakmile budou pobídky zavedeny, budou si zemědělci moci vybírat z celé řady technologií, postupů a plodin omezujících spotřebu vody. Svou úlohu zde opět musí sehrát vlády, které musí poskytovat informace, poradenství a vzdělávání, aby zemědělci znali dané možnosti a také aby podpořily další výzkum. Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby zavedení energetických plodin za účelem splnění cílů v oblasti biopaliv vedlo ke snížení poptávky zemědělství po vodě, namísto aby ji zvyšovalo.

A konečně, po vyčerpání možností snížení poptávky mohou zemědělské podniky využít i příležitosti čerpání alternativních dodávek. Například na Kypru a ve Španělsku se s povzbudivými výsledky používá k zavlažování plodin vyčištěná odpadní voda.

Geographic coverage

Komentáře

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100