Osobní nástroje

další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Nacházíte se zde: Úvod / Články / Tapiserie života

Tapiserie života

Změnit jazyk
Biodiverzita, náš podpůrný „ekosystém“

Příroda své vzory tká pouze z nejdelších vláken, a tak každý kousek její látky odhaluje uspořádání celé tapiserie

Richard P. Feynman, fyzik a laureát Nobelovy ceny

Spisovatel Aldous Huxley na počátku šedesátých let 20. století k vymírání zpěvných ptáků, rostlinných druhů a hmyzu poznamenal, že „ztrácíme polovinu témat básní“.

Huxley tehdy zrovna dočetl novou významnou knihu americké bioložky Rachel Carsonové, Silent Spring (Mlčící jaro). Ta poprvé vyšla v roce 1962 a setkala se s velkou odezvou čtenářů i kritiků a díky ní také vzrůstaly obavy veřejnosti ohledně používání pesticidů, znečištění a životního prostředí jako takového. Spisovatel svým výrokem o kulturní ztrátě nebagatelizoval současný stav, ve skutečnosti spíše vystihl podstatu biodiverzity, pojmu, který se nám mnohdy nedaří vysvětlit.

Výraz biodiverzita se skládá ze dvou slov: „biologická“ a „diverzita“ (rozmanitost). Představuje různorodost všech živých organismů v rámci jednotlivých druhů i napříč druhy. Biodiverzita je tedy vlastně příroda ve všech podobách.

Ekosystém je společenství rostlin, živočichů a mikroorganismů a jejich vzájemné vztahy s životním prostředím. Ekosystémy, počínaje letmým setkáním včely a kvetoucí rostliny na letní louce až po velké trvalé interakce vzduchu, vody a půdy, ztělesňují základ života na Zemi.

Věděli jste,

  • že biodiverzita je příroda ve všech podobách?
  • Ekosystém je společenství rostlin, živočichů a mikroorganismů a jejich vzájemné vztahy s životním prostředím.
  • Ekosystémová služba je zdroj nebo proces, který nám dává příroda. K příkladům patří poskytování potravy a pitné vody, opylení plodin a kulturní hlediska jako rekreační a duchovní přínos přírody.(3)

Když včely sbírají nektar, přenášejí také pyl z jednoho květu na druhý a tím dochází k opylení. V interakci se vzduchem, půdou a vodou tak vyrostou  nové rostliny. O stromech víme, že jejich listí čistí vzduch a kořeny vsakující živiny pročišťují vodu. Kořeny také zpevňují půdu a dodávají jí živiny, dokonce i poté, co rostlina uhyne. Odstraníme-li z ekosystému stromy, brzy to negativně ovlivní kvalitu vzduchu, vody a půdy. Zasadíme-li nové stromy, a to i ve městě, budou ochlazovat vzduch a zlepší jeho kvalitu.

My všichni jsme součástí tohoto „systému“, ale často na to zapomínáme. Od té doby, co naši první předchůdci začali využívat včely, kvetoucí rostliny a louky k získávání potravy prostřednictvím činnosti, kterou dnes označujeme jako zemědělství, utváříme a měníme biologickou rozmanitost. Z chovaných a pěstovaných druhů a rostlin se staly produkty, jež jsou ze své podstaty zpeněžitelné. Od zemědělství jsme se přesunuli k industrializaci a tam, kam míříme, musí jít – jakkoli neochotně – i příroda.

Kruh se uzavřel: Tím, že jsme industrializovali svůj život, včetně zemědělství, industrializovali jsme i přírodu. Chováme hmyz, živočichy a rostliny k prodeji a vybíráme si vlastnosti, které vyhovují nám a našim potřebám. Biologická rozmanitost je ohrožena všeobecně i na molekulární úrovni.

Příroda se často vnímá jako luxus: Zachování druhů je možná velmi žádoucí a jejich ztráta by mohla být tragická, ale nakonec to vypadá, že stojí za to, pokud si tím zachráníme pracovní místa a zvýšíme si příjmy.

Skutečnost je samozřejmě zcela odlišná. Jako příklad nám poslouží třeba včely. Volně žijící druhy včel již v mnoha částech Evropy vyhynuly. Žijící populace včel jsou mnohdy novými druhy, které se staly divokými. Ty jsou nyní ničeny po celé planetě. Včely se potýkají s řadou závažných obtíží od pesticidů přes roztoče a choroby až po zhoršené genetické vlastnosti. V rámci průzkumu členů Britské asociace včelařů (British Beekeepers’ Association, BBKA) se zjistilo, že počet včel medonosných za zimu 2007–2008 klesl o 30 %. To pro britskou ekonomiku znamená ztrátu více než 2 miliard včel v hodnotě 54 milionů liber.

Jde o to, jak tento příklad a mnohé další ukazují, že ztráta biologické rozmanitosti nenapomáhá hospodářskému rozvoji, naopak jej narušuje.

Rok 2010 – zaměření na biodiverzitu

V roce 2002 se vlády celého světa zavázaly, že do roku 2010 zpomalí tempo ztráty biologické rozmanitosti. Evropská unie šla o krok dál a slíbila, že ztrátu biodiverzity do roku 2010 v Evropě zcela zastaví. V posudku Evropské agentury pro životní prostředí (EEA)(1) se však ukazuje, že navzdory pokroku v některých oblastech cíle EU nebude dosaženo. Biologická rozmanitost se vytrácí s nebývalou rychlostí.

Rok 2010 OSN vyhlásila Mezinárodním rokem biodiverzity, jehož předmětem bude zaměření na významné přezkoumání a diskusi. Skutečnost, že cíl nebyl splněn, již v EU rozpoutala vážné diskuse ohledně toho, jaké kroky je třeba k zachránění biodiverzity podniknout.

Co se děje s naší biodiverzitou?

Evropa v ochraně biologické rozmanitosti již učinila jistý pokrok. Za posledních 30 let Evropská unie ve všech členských státech vytvořila k ochraně biodiverzity síť téměř 25 000 chráněných (2) oblastí. Ty zaujímají přibližně 880 000 km2, tedy 17 % území EU. Toto rozsáhlé sdružení chráněných míst, které se označuje jako Natura 2000, je největší sítí chráněných oblastí na světě.

Právní předpisy o atmosférických emisích (znečištění ovzduší), kvalitě sladké vody a čištění odpadních vod mají pozitivní výsledky a prospívají biologické rozmanitosti. Například kyselé deště, které ničily lesy v severní Evropě, již nepředstavují velký problém. Zemědělství začíná být v souladu s okolní krajinou, přestože je v něm třeba ještě podniknout řadu kroků. Kvalita sladké vody se všeobecně zlepšuje.

Biodiverzita se však ve všech měřítkách vytrácí. Letní led na zamrzlých arktických mořích ustupuje a ztenčuje se rychleji než kdy předtím. V roce 2007 byl rozsah zamrzlé plochy moří oproti padesátým letům 20. století poloviční. To má následky pro všechny žijící obyvatele této oblasti – od mikroskopického života v ledu před lední medvědy po člověka. Jak bude dále vysvětleno, tají i ledovce na evropských pohořích, což má závažné důsledky pro desítky milionů Evropanů.

Více než miliarda lidí po celém světě je závislá na potravě a obživě z rybolovu. Polovina všech přirozených rybolovných oblastí je však už plně využita. Většina dnešních oblastí komerčního rybolovu se pravděpodobně do roku 2050 zhroutí, pokud stávající trend nezvrátíme. Na pevnině se zase decimují deštné pralesy kvůli potravě (např. sója a produkce hovězího masa) a agropalivům (např. palmový olej), což je vývoj, který naprosto nebere v úvahu řadu cenných ekosystémových služeb, jež nám lesy poskytují.

Za posledních 20 let se populace motýlů v Evropě snížily o 60 %(3). Motýli jsou pro životní prostředí cennými ukazateli, protože jsou citliví na ty nejjemnější změny v rámci stanovišť. Snížení jejich počtu ukazuje na mnohem výraznější změnu životního prostředí, než si v tomto okamžiku teprve začínáme uvědomovat.

Proč je pro nás biodiverzita tak důležitá?

Biologická rozmanitost nám poskytuje celou řadu „ekosystémových služeb“, které pokládáme za samozřejmost. Vzpomeňme si na hmyz opylující naše plodiny, půdy, kořenové systémy stromů a skalní útvary, které čistí naši vodu, na organismy rozkládající náš odpad nebo stromy, jež čistí vzduch, který dýcháme. Pomysleme na hodnotu přírody, její krásu a to, jak ji využíváme k trávení volného času.

To jsou jen příklady „ekosystémových služeb“, jež umožňují život na Zemi. S mnoha z těchto základních podpůrných služeb jsme zpřetrhali vazby a dokonce je vnímáme nebo si jich ceníme za to, čím pro nás jsou, jen výjimečně. Tato skutečnost samotná má ohromné důsledky pro náš přírodní svět.

Měnící se problémy spojené s životním prostředím

V šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století se životní prostředí někdy vnímalo jako soubor oddělených systémů. Politika a kampaně se často soustřeďovaly na jednotlivé problémy: smog v ovzduší, chemikálie, které továrny vypouštěly do řek, ničení Amazonského pralesa, kritická situace tygrů nebo freony ve sprejích. Usuzovalo se, že příčiny těchto problémů jsou lineární nebo specifické, a řešily se odděleně.

Dnes zátěž vyvíjenou na naše životní prostředí vnímáme jinak. Není jednotná ani není spjata pouze s konkrétní zeměpisnou polohou. Společným jmenovatelem je, že obecně – přímo či nepřímo – je výsledkem lidské činnosti. Naše výrobní, obchodní a spotřební vzorce jsou neuvěřitelně silným motorem, zároveň podporují naši společnost a vymezují náš životní styl, kvalitu života i naše životní prostředí.

Spojování teček

Představte si knížku s dětskými hrami. Dítě kreslí obrázek tak, že spojuje tečky – začíná u čísla jedna a končí u nejvyššího čísla, které má někde na stránce. Na začátku obrázek nedává moc smysl, ale pomalu vzniká něco jasnějšího. Naše chápání hlavních problémů společnosti se vyvíjí od izolovaných teček po obrys obrázku. Nemáme celý obrázek, ale začínáme vnímat vzorec.

Biologická rozmanitost se vytrácí  znepokojivou rychlostí do značné míry proto, že jsme přírodu zneužívali k udržování výroby, spotřeby a obchodu v našem globalizovaném hospodářství. To, že přírodnímu kapitálu nepřisuzujeme hodnotu, znamená, že ceny stromů a lesů, vody, půdy a vzduchu jsou nízké nebo neexistují.

V ekonomice, kde se státní majetek měří tím, kolik toho země vyrábí, a rostoucí kvartální výnosy jsou důležitější než roční období, je mnohdy obtížné přírodu vůbec brát v potaz. Náš přírodní kapitál často dokonce mezi tečkami na stránce nenajdeme.

Úspěšná budoucnost

Znovu se ocitáme v době reflexe a příležitostí. Tlak, kterému čelíme – ať už jde o hospodářský tlak, nebo obtíže spojené s energetikou, zdravím či životním prostředím – lze odstranit. Dlužíme to budoucím generacím. Největšího úspěchu dosáhneme, přiznáme-li si, že o našem přírodním prostředí, jeho složitosti a našich vlivech na něj víme dosud velmi málo. Musíme opět nalézt pokoru a podívat se znovu s údivem na to, co je kolem nás.

Další informace naleznete na internetových stránkách EEA věnovaných biodiverzitě: http://www.eea.europa.eu/themes/biodiversity

Zaostřeno na změny klimatu a biodiverzitu

Ekosystémy jsou obecně dosti odolné. Překročí-li se však určité prahy, kterým říkáme body zlomu, mohou se ekosystémy zhroutit a přeměnit do výrazně odlišného stavu, který má významný potenciální vliv na člověka. Hrozí nám, že změny klimatu naruší nezbytné ekosystémové služby, jako je čistá voda a úrodná půda, jež jsou základem kvality života i hospodářství. Nevíme, jaké úplné dopady budou mít změny klimatu na biologickou rozmanitost. Víme však, že máme-li si životní prostředí uchránit, řešení ztráty biodiverzity a řešení změn klimatu musí jít ruku v ruce. Ekosystémové služby, jež nyní napomáhají omezování změn klimatu, jako vstřebávání CO2 z atmosféry do půdy, oceánů a lesů, jsou významně ohroženy.

V nedávné zprávě EEA, v níž se posuzuje stav biologické rozmanitosti v Evropě, se potvrzuje, že změny klimatu mají zjevný vliv na biologickou rozmanitost. Ve zprávě ,,Pokrok k evropskému cíli biodiverzity na rok 2010“ (Progress towards the European 2010 biodiversity target)(4) se zkoumá 122 běžných evropských druhů ptáků a konstatuje se, že 92 z nich je změnami klimatu ovlivněno negativně a 30 pozitivně. To naznačuje, že lze v Evropě v důsledku změn klimatu očekávat výrazné změny biodiverzity a ekosystémů.

Ve zprávě se také ukazuje, že počet lučních motýlů závažně klesá – jejich populace se od roku 1990 snížily o 60 % a neexistují známky toho, že by se jejich počet stabilizoval. Hlavní příčinou tohoto poklesu jsou údajně změny ve využívání venkovské půdy: v prvé řadě intenzivnější zemědělství a nechávání pozemků ležet ladem. Vzhledem k tomu, že většina luk v Evropě vyžaduje aktivní obhospodařování lidmi nebo dobytkem, život motýlů také závisí na pokračování těchto činností.

 

  1. EEA, 2009, SEBI: http://www.eea.europa.eu/publications/progress-towards-the-european-2010-biodiversity-target
  2. http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/db_gis/pdf/area_calc.pdf.
  3. http://www.cbd.int/convention/articles.shtml?a=cbd-02
  4. EEA, 2009, SEBI: http://www.eea.europa.eu/publications/progress-towards-the-european-2010-biodiversity-target

Geographical coverage

[+] Show Map

Komentáře

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100