Po Pařížské dohodě: naplňování vize nízkouhlíkového hospodářství

Změnit jazyk
Article Publikováno 14.11.2016 Poslední změna Úterý 06.12.2016 15:20
Svět si v prosinci 2015 v Paříži stanovil ambiciózní cíl: omezit růst globální průměrné teploty o výrazně nižší hodnotu než 2 °C a zároveň usilovat o to, aby ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí nebyl nárůst teploty vyšší než 1,5 °C. Na summitu G20 začátkem září Čína a Spojené státy oznámily oficiální závazek připojit se k Pařížské dohodě. Pro mezinárodní úsilí o snížení emisí skleníkových plynů a omezení globálního oteplování se jedná o velký krok vpřed. Závazky ke snížení emisí, k nimž se signatářské země v současnosti zavázaly, však ke splnění ambiciózního cíle nestačí.
Elena Georgiou, My City/EEA

Elena Georgiou, My City/EEA

Podíl Evropské unie (EU) na plnění cíle Pařížské dohody je stanoven v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky EU a je realizován řadou opatření. Dne 20. července 2016 Evropská komise navrhla nový balíček opatření, který čeká na schválení Evropským parlamentem a Radou a jehož cílem je urychlit přechod na nízkouhlíkové hospodářství v Evropě.

Tento balíček je jedním z konkrétních kroků směřujících ke splnění závazku Evropské unie snížit do roku 2030 ve srovnání s úrovní roku 1990 emise skleníkových plynů o 40 %. Součástí navržených kroků je závazné snížení emisí pro členské státy v období 2021–2030 a poprvé také předpoklad začlenění využívání půdy a lesnictví do rámce politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030.

Balíček by značně podpořil rámec politiky EU v oblasti klimatu a energetiky na dlouhodobé cestě EU za konkurenceschopným nízkouhlíkovým hospodářstvím. Pohlíží komplexně na emise ve všech odvětvích hospodářství – dopravy, stavebnictví, zemědělství, nakládání s odpadem, využití půdy a lesnictví – a ve všech odvětvích počítá se snížením emisí. Vychází též z reformy systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), jejíž návrh byl předložen v červenci roku 2015 a která se vztahuje na emise z průmyslu a energetiky.

Kromě toho se předpokládá, že snížení emisí bude podpořeno řadou politických iniciativ pro jednotlivá odvětví nebo šířeji pojatými balíčky, například strategií pro nízkoemisní mobilitu nebo balíčkem týkajícím se oběhového hospodářství.

Návrh systémových a soudržných přístupů

V minulosti jsme v řadě zpráv, včetně zprávy Evropské životní prostředí – stav a výhled 2015, opakovaně zdůrazňovali klíčový význam systémových přístupů. Dnešní problémy životního prostředí, včetně změny klimatu, v sobě obsahují značně složité aspekty. Nemůžeme například zlepšit kvalitu ovzduší v Evropě, aniž bychom zavedli nízkouhlíkovou dopravu, lépe koncipovali města, prohloubili mezinárodní spolupráci v boji proti přeshraničnímu pohybu látek znečišťujících ovzduší nebo vytvořili kolem městských oblastí plochy zeleně. Znečištění ovzduší se může zhoršovat i se změnou klimatu. Totéž platí i pro zmírňování změny klimatu. Musíme se zabývat emisemi ze všech hospodářských odvětví a porozumět modelům výroby a spotřeby, které ke vzniku těchto emisí vedou. Jelikož asi 10 % celosvětových emisí v současnosti pochází z EU, je také jasné, že snížení emisí pouze v Evropě celosvětový problém nevyřeší.

Rovněž pravidelně zdůrazňujeme, že je nutné stanovit si soudržné a dlouhodobé politické cíle. Zavedení zásadních změn do klíčových systémů může trvat desítky let. K vytvoření čistého a nízkouhlíkového systému mobility nebo energetiky jsou nutné značné investice do infrastruktury a výzkumu v oblasti čistých technologií. Nesoudržné politiky bez jasných cílů budou pravděpodobně investicím do inovativních řešení bránit.

Opatření, investice a znalosti

V souvislosti s tímto rámcem politiky EU a povzbudivými signály od největších světových producentů skleníkových plynů lze výzvy, které leží před námi, rozdělit do tří oblastí.

První oblast tvoří znalosti. Správná politická rozhodnutí závisí na znalostech trendů v minulosti a prognóz do budoucna, které jsou založeny na důkazech. V tomto období přechodu se jasně projevuje rostoucí naléhavost toho, aby vodítkem pro naše politická rozhodnutí byly znalosti orientované na budoucnost. V této souvislosti je cílem EEA zajistit lepší porozumění složitým problémům životního prostředí.

Druhou oblast tvoří výzvy spojené se zásahy a opatřeními. Rámec politiky EU se musí promítnout do konkrétních iniciativ a opatření realizovaných v členských státech EU orgány státní správy na všech úrovních. To vyžaduje soudržnost politik a dlouhodobé cíle podobné těm evropským. Je naprosto nezbytná jejichúplnáimplementace do vnitrostátních politik a opatření členských států.

Třetí oblast tvoří výzvy týkající se investic, z nichž vyplývá, že přechod na nízkouhlíkové hospodářství nelze uskutečnit pouze veřejnými investicemi. Je třeba též mobilizovat soukromé investice do projektů zaměřených na čistou infrastrukturu a výzkumu čistých technologií.

Na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži pomohli aktéři z hospodářské oblasti i občanské společnosti mobilizovat vyjednavače, aby přijali ambicióznější cíl 1,5 stupně. Tito aktéři budou mít také klíčovou úlohu při provádění opatření, směrování investic a poskytování znalostí, které potřebujeme.

 

Hans Bruyninckx

Výkonný ředitel EEA

Související obsah

Related briefings

Viz také

Geographic coverage

Austria, Belgium, Bulgaria, Croatia, Cyprus, Czechia, Denmark, Estonia, Finland, France, Germany, Greece, Hungary, Ireland, Italy, Latvia, Lithuania, Luxembourg, Malta, Netherlands, Poland, Portugal, Romania, Slovakia, Slovenia, Spain, Sweden, United Kingdom
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100