Osobní nástroje

další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Nacházíte se zde: Úvod / Články / Města

Města

Změnit jazyk
Od městského prostoru k městským ekosystémům

Proč namísto ničení ekosystémů nezačneme vytvářet nové?

navrhuje profesorka Jacqueline McGladeová

„Proč namísto ničení ekosystémů nezačneme vytvářet nové?“ ptá se profesorka Jacqueline McGladeová. „Máme technologie a schopnost realizovat projekty. Po celé Evropě najdeme příklady toho, jak by to mohlo v budoucnosti vypadat, ale jsou to jen izolované případy inovací. Musíme se od izolovaných případů dostat k městům budoucnosti.“

„Například světlo – je to přírodní zdroj. Lidé rádi pracují a žijí obklopeni přirozeným světlem. Budovy mohou přirozené světlo snadno využívat mnohem lépe. Nebo vertikální zahrady: Díky jejich uplatňování se města změní v udržitelné městské farmy, v nichž se plodiny pěstují na budovách a uvnitř budov.

„Myšlenka živých stěn a vertikálních pozemků je velmi stará, sahá až k babylonským visutým zahradám. Je s podivem, že jsme tuto činnost nerozvíjeli dříve, ale nyní máme kvůli změnám klimatu novou naléhavou potřebu změnit své zvyky,“ podotýká profesorka McGladeová.

Vyšší teploty ve městech, způsobené pomalým vstřebáváním a uvolňováním tepla betonem a asfaltem, by přinesly delší období pěstování a lepší výnosy. Dešťová voda by se mohla sbírat na střechách a díky síti trubek by protekla každým patrem. Rostliny by také měly izolační efekt – živý prostor uvnitř by  v létě budovy ochlazoval  a v zimě oteploval.

Populace v pohybu

V našich městech se shromažďuje obyvatelstvo celého světa. Očekává se, že v roce 2050 bude z odhadovaných devíti miliard lidí na světě osmdesát procent žít v městských oblastech. Mnoho našich měst se snaží vypořádat se sociálními a environmentálními problémy vyplývajícími z tlaku v podobě přelidnění, chudoby, znečištění a dopravy.

Tendence k životu ve městech bude podle všeho pokračovat. Po celém světě města zaujímají pouhá 2 % povrchu Země, ale žije v nich polovina obyvatel celého světa.(20) V Evropě 75 % z nás žije ve městech. Tento údaj do roku 2020 pravděpodobně vzroste na 80 %. Velkoměsta a města v Evropě nyní využívají 69 % naší energie, a tudíž produkují nejvíce emisí skleníkových plynů. Vliv měst na životní prostředí se do značné míry rozšiřuje v důsledku závislosti měst na okolních regionech kvůli poptávce po energii, zdrojích a ukládání odpadu.

Ve studii zaměřené na Velký Londýn(21) se odhaduje, že Londýn má uhlíkovou stopu, která 300násobně přesahuje jeho zeměpisnou rozlohu, což odpovídá téměř dvojnásobku celého Spojeného království. Znečištění pocházející z měst má také často dopad na přilehlé oblasti.

Změny klimatu představují nové neblahé ohrožení života ve městech. Změny klimatu zasáhnou některá města velkou měrou. Mohla by se tak prohloubit sociální nerovnost: Největšímu nebezpečí jsou často vystaveni chudí, kteří nemají zdroje na to, aby se přizpůsobili. Změny klimatu budou mít také vliv na městské prostředí, například na kvalitu ovzduší a vody.

Od přizpůsobení k novému způsobu myšlení

Naše města a městské oblasti se tedy potýkají s řadou problémů, od sociálních přes zdravotní, až  po environmentální. Blízký vztah lidí, podniků a služeb ve spojení se samotným slovem město však znamená, že jsou zde také ohromné příležitosti.

Městské prostředí poskytuje významné příležitosti pro udržitelný život. Hustota osídlení měst již dnes předpokládá kratší cestu do práce a ke službám, větší využívání hromadné dopravy a menší byty či domy vyžadující méně světla a tepla. V důsledku toho obyvatelé měst spotřebovávají na hlavu méně energie než venkovští usedlíci.(22)

Naše města jsou také v jedinečném postavení, co se týče zmírnění změn klimatu a přizpůsobení. Fyzikální vlastnosti, rozvržení, řízení a umístění města jsou jen několika faktory, které mohou přispět k usnadnění obou zmíněných úkolů.

Technické přístupy – jako například ochrana proti povodním – jsou samozřejmě jen jedním z hledisek řešení. Přizpůsobení také vyžaduje zásadní změnu nahlížení na návrhy a řízení měst a mělo by patřit mezi priority všech souvisejících politik včetně využívání pozemků, bytové problematiky, hospodaření s vodou, dopravy, energetiky, sociální rovnosti a zdravotnictví.

Tím, že začneme o architektuře, dopravě a plánování měst přemýšlet jinak, můžeme města a městskou krajinu změnit v „městské ekosystémy“ a mohou stát v popředí zmírňování změn klimatu (lepší doprava, čistá energie) a přizpůsobení (plovoucí domy, vertikální zahrady). S lepším urbanismem se na všech rovinách zlepší kvalita života a vzniknou nové pracovní příležitosti díky obohacení trhu o nové technologie a zelenou architekturu.

Řešení tkví v takovém urbanismu, který napomůže snížení spotřeby energie na osobu, a ve využívání takových prostředků, jako je udržitelná městská doprava a nízkoenergetické bydlení. Nové technologie energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů,  jako sluneční a větrná energie a alternativní paliva, jsou také důležité, protože díky tomu mají jednotlivci i organizace příležitost změnit své chování.

Koncepce budoucnosti

„Budoucnost bude vypadat jinak, než očekáváme – jen tím si můžeme být jisti. Plánujeme tuto nejistotu,“ tvrdí Johan van der Pol, náměstek ředitele nizozemské stavební společnosti Dura Vermeer, která nyní navrhuje a staví Ijburg, novou plovoucí čtvrť v Amsterodamu.

Ijburg je jedním z nejnáročnějších projektů, které kdy město Amsterodam podniklo. Rozrůstající se obyvatelstvo a stoupající hladina vody přiměly toto hustě obydlené město k tvůrčím přístupům: experimentování s novými typy architektury přímo na vodě. Nové domy mají „doky“ u plovoucích cest pro pěší a jsou napojeny na elektřinu, vodu a sanitární služby. Lze je snadno odpojit a přesunout jinam, díky čemuž „stěhování“ nabývá nových rozměrů. Rozvíjející se městečko má i ekologicky šetrné plovoucí skleníky, kde se budou pěstovat nejrůznější druhy ovoce a zeleniny.

Plovoucí domy v Ijburgu jsou jen jedním z příkladů nového směru v architektuře a urbanismu. Dopady změn klimatu zahrnují sucha a vlny tepla v jižní Evropě až po povodně na severu. Města se musí přizpůsobit. Místo toho, aby se jen zpevnily bariéry proti povodním nebo posílila lodní doprava, někteří architekti, inženýři a urbanisté se zabývají zcela novým přístupem k životu ve městech a městských oblastech. Městskou krajinu pojímají jako městské ekosystémy budoucnosti.

Paříž je jeden velký úl

Na střeše pařížské Opery chovají včely už 25 let. Kolonie žijící na této nejtypičtější pařížské instituci vzkvétá a každý rok vyrobí téměř 500 kg medu.

Městským včelám se daří a v Paříži najdeme celých 400 kolonií. Na paláci ve Versailles a Grand Palais nyní mají nové úly. Naše zahrady a parky ve městech skutečně poskytují dostatek kvetoucích rostlin a stromů a používá se mnohem méně pesticidů. Zdá se, že v Evropě se městským včelám žije lépe než jejich venkovským sestřenicím.

Francouzský státní svaz včelařů v roce 2005 zahájil kampaň Operace včely, jejímž cílem je začlenit včely do městské krajiny. Zdá se, že se to daří. Svaz včelařů odhaduje, že z každého pařížského úlu se v rámci jedné sklizně získává nejméně 50–60 kg medu a úmrtnost v těchto koloniích činí 3–5 %. Venkovské včely na druhou stranu vyrábějí 10 až 20 kilogramů medu a jejich úmrtnost dosahuje 30–40 %.

Včely mají napilno i v Londýně. Podle Londýnské asociace včelařů městským včelám vyhovuje dostatek kvetoucích rostlin a stromů, ale také poměrně málo časté používání pesticidů. Společně s trochu mírnějším počasím to znamená, že sezona chovu včel je delší a obvykle produktivnější než ve venkovských oblastech. To je skvělý příklad potenciálu našeho městského ekosystému.

Výměna znalostí a osvědčených postupů

„Evropská města se potýkají s různými problémy, které vyžadují různá řešení,“ říká Ronan Uhel, vedoucí Programu pro přírodní systémy a zranitelnost v agentuře EEA.

„Města, která začnou podnikat opatření brzy, na svých investicích do přizpůsobení zcela určitě získají nejvíce. Doposud však strategie k přizpůsobení se „novým“ podmínkám změn klimatu vypracovalo jen několik evropských měst – a samotná realizace opatření se dosud nejčastěji omezuje na malé projekty,“ vysvětluje.

Jiná města možná nemají takové štěstí, pokud jde o znalosti a zdroje, a budou potřebovat neustálou podporu a vedení. V této fázi by bylo nejcennější, kdyby města zlepšila výměnu zkušeností a osvědčených postupů.

„Thisted je malé městečko na západě Dánska a veškerou energii si zajišťuje samo. Někdy dokonce dodává energii do celostátní sítě. Toto městečko vzalo osud do svých rukou. Zní to filozoficky, ale přesně o tom mluvíme: Vrátit se k sobě samým,“ tvrdí Ronan Uhel.

„Vytvořili jsme společnost lidí vyžadujících pomoc. Mnohdy máme jen virtuální vztah ke svému přírodnímu prostředí, potravinám zabaleným ve fólii, k vodě. Musíme znovu nalézt sebe sama a své místo v přírodě.“

Dozor nad planetou

V agentuře EEA jsme toho názoru, že pokud máme vyřešit problémy spojené s životním prostředím, musíme se spojit s obyčejnými lidmi a zjistit, jak nás mohou „informovat“. Zemědělci, zahradníci, myslivci, sportovní nadšenci – ti všichni mají k dispozici znalosti místních podmínek.

„Eye on Earth“, Pohled na planetu, je projekt ve spolupráci EEA a společnosti Microsoft, díky němuž máme k dispozici rychlé, interaktivní a téměř okamžité informace o kvalitě vody v moři, na koupalištích apod. a o kvalitě ovzduší v celé Evropě. Brzy se připojí i další služby. Tento projekt umožňuje uživatelům vyjádřit svůj názor tím, že doplní a potvrdí (či vyvrátí) oficiální informace. Díky tomu, že služby jako Eye on Earth zapojí občany jakožto přispěvatele a umožní jim podávat příslušné informace, které si mohou lidé porovnávat, mohou významnou měrou přispívat k lepšímu spravování životního prostředí: http://eyeonearth.cloudapp.net/

20 Program OSN pro životní prostředí, 2008.

21 Úřad Velkého Londýna.

22 IEA, 2008.

Geographical coverage

[+] Show Map

Komentáře

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100