Dohoda o klimatu: na cestě k nízkouhlíkovému globálnímu hospodářství odolnému vůči změně klimatu

Změnit jazyk
Article Publikováno 22.01.2016 Poslední změna Čtvrtek 15.09.2016 10:50
Dohoda o klimatu, kterou v Paříži uzavřelo 195 zemí, je vůbec první obecnou a právně závaznou dohodou svého druhu. Pařížská dohoda je výsledkem mnohaletých příprav, dialogu a rostoucího povědomí, že je nezbytné hledat řešení současných i budoucích dopadů změny klimatu. Představuje významný a slibný krok na cestě k vytvoření nízkouhlíkového hospodářství odolného vůči změně klimatu. Vysílá rovněž jasný signál ekonomickým subjektům a politikům, aby omezili využívání fosilních paliv a začali investovat do čisté energie a adaptačních opatření.

 Image © Leyla Emektar, Picture2050/EEA

V průběhu posledních desetiletí přibývají stále nové vědecké důkazy, které potvrzují, že příčinou globálního zvyšování průměrných teplot jsou emise skleníkových plynů z antropogenních zdrojů. Toto globální oteplování s sebou nese závažnější a častější výkyvy počasí, způsobuje stoupání hladiny moří a vytváří nebývalé tlaky na životní prostředí, společnost a lidské zdraví. Pařížská dohoda, opírající se o rostoucí povědomí a mobilizaci veřejnosti, obsahuje globální akční plán, který má svět uchránit před nebezpečnou změnou klimatu, čehož by mělo být dosaženo snížením globálního oteplování co nejvíce pod hranici 2 °C, a podnítit i další úsilí o snižování růstu teploty, a to až pod hranici 1,5 °C ve srovnání s hodnotami z doby před průmyslovou revolucí.

Transparentnost a odpovědnost

Před konáním pařížské konference předložily jednotlivé země své „národně definované příspěvky", v nichž nastínily své závazky v oblasti boje proti změně klimatu. Národní závazky, které předložilo 186 stran dohody, však nestačí k tomu, aby se zvyšování globální průměrné teploty podařilo udržet do konce století pod hranicí 2 °C. Je jasné, že ke splnění stanoveného dlouhodobého cíle je toho třeba na celosvětové i evropské úrovni učinit mnohem více. Že je zapotřebí většího úsilí, uznává i pařížská dohoda. Za tímto účelem se vlády dohodly na pravidelných setkáních, která se budou konat jednou za pět let a na kterých budou stanoveny ambicióznější cíle, odpovídající požadavkům vědy.

Země se rovněž dohodly na pravidelném reportingu o tom, jak se jim daří snižovat emise skleníkových plynů, a to v zájmu zajištění transparentnosti a dohledu. K tomu bude vytvořen důkladný systém, který umožní sledovat pokrok v plnění stanoveného dlouhodobého cíle. Pařížská dohoda se rovněž zaměřuje na solidaritu zemí bojujících proti změně klimatu. Evropská unie a další rozvinuté země budou i nadále podporovat opatření k ochraně klimatu, která vedou k omezování emisí a posilování odolnosti nejvíce zranitelných rozvojových zemí vůči dopadům změny klimatu.

Podle posledních prognóz členských států EU, které jsou součástí zprávy „Trendy a výhledy v Evropě v roce 2015", je Evropská unie při současných opatřeních schopna do roku 2020 dosáhnout 24% snížení emisí skleníkových plynů a při zavedení dodatečných opatření, která jsou v členských státech již nyní plánována, 25% snížení. Z naší analýzy nicméně také vyplývá, že aby do roku 2030 bylo dosaženo 40% snížení, je třeba zavést nová opatření.

Evropa musí současně začít usilovat o rychlejší a efektivnější realizaci adaptačních opatření. Adaptační strategie na úrovni Evropské unie, jejímž cílem je pomáhat zemím s plánováním jejich adaptačních aktivit, již funguje a své národní strategie přijalo více než 20 evropských zemí. Podle nedávné zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) většina zemí uvedla, že adaptační opatření začaly přijímat v reakci na extrémní výkyvy počasí. Druhým nejčastěji uváděným důvodem, proč země zahájily práce na vytváření koncepce národních adaptačních opatření, je politika Evropské unie, která ve svých opatřeních zohledňuje změnu klimatu; dalšími uváděnými důvody jsou náklady na likvidaci škod a vědecký výzkum. Z výše uvedené zprávy EEA, zveřejněné v roce 2015 vyplývá, že přibližně ve 14 zemích jsou zavedeny systémy monitorování, a hodnocení nebo se v nich na vytvoření takových systémů pracuje.

Investice do ekologických řešení

Klíčovou součástí pařížské dohody je přechod na čistou energetiku, což si žádá přesměrování investic z oblasti využívání fosilních paliv do oblasti zdrojů čisté energie, a to v celosvětovém i v evropském měřítku. K tomu bude zapotřebí rozsáhlých investic, a to nejen ze strany států, ale i ze strany měst, podniků a občanské společnosti.

Systém bezuhlíkové energetiky se zcela jistě stane základem celosvětového úsilí o omezování a snižování emisí skleníkových plynů. Toto úsilí je však třeba chápat v souvislosti s respektováním mezí naší planety. Ve svém 7. akčním programu pro životní prostředí Evropská unie vytyčila svůj dlouhodobý cíl takto: „V roce 2050 žijeme spokojeně a v ekologických mezích naší planety. Zdrojem naší prosperity a zdravého životního prostředí je inovativní a oběhové hospodářství, v němž se ničím neplýtvá, přírodní zdroje jsou spravovány udržitelným způsobem a biologická rozmanitost je chráněna, ceněna a obnovována způsoby, jež posílí odolnost naší společnosti. Náš růst spojený s nízkými emisemi uhlíku je již dávno oddělen od využívání zdrojů a udává krok zabezpečené a udržitelné globální společnosti."

Řešení problému udržitelnosti vyžaduje systémový přístup, který chápe klíčové systémy – jako je potravinové zajištění, energetika, mobilita či bydlení – jako součásti jednoho celku. Nejlépe toho lze docílit nepochybně prostřednictvím zeleného, oběhového hospodářství.

Hans Bruyninckx
Výkonný ředitel EEA

Úvodník zveřejněný ve zpravodaji EEA 2015/4 v prosinci 2015

Související obsah

Novinky a články

Související publikace

Geographic coverage

Austria, Belgium, Bulgaria, Croatia, Cyprus, Czech Republic, Denmark, Estonia, Finland, France, Germany, Greece, Hungary, Iceland, Ireland, Italy, Latvia, Liechtenstein, Lithuania, Luxembourg, Malta, Netherlands, Norway, Poland, Portugal, Romania, Slovakia, Slovenia, Spain, Sweden, Switzerland, Turkey, United Kingdom
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100