Osobní nástroje

další
předchozí
položky

Přeskočit na obsah. | Přeskočit na navigaci

Sound and independent information
on the environment

Nacházíte se zde: Úvod / Články / Arktida — Proč by nám na Arktidě mělo záležet?

Arktida — Proč by nám na Arktidě mělo záležet?

Změnit jazyk

Dines Mikaelsen opírá pušku o příď pohupující se lodi, vloží náboje do komory a dá společníkům znamení, aby byli potichu. Tento inuitský lovec se už několikrát netrefil. Zmáčkne spoušť. Ledovcem zazní hlasitá rána a ve vzdálenosti fotbalového hřiště se složí tuleň.

Čtyři Mikaelsenovi společníci, turisté, jsou ohromeni. Kvůli tomu sem s ním jeli, ale přesto je to trochu šokuje. Dines a turisté, na nichž do značné míry závisí jeho příjmy, se pořád příliš neznají. Zatímco jiné kultury žijí téměř výhradně z úhledných kousků masa zabalených ve fólii, lov a tradiční podoby pastevectví v kulturách Arktidy stále převládají.

Arktickou kulturu a krajinu, stejně jako Dinesovu drobnou práci v cestovním ruchu, formují dvě mocné síly: globalizace a změny klimatu. Globalizace přinesla MTV, iPody, současný technologický stav navigačních systémů a větší konfrontaci s okolním světem. Změny klimatu přeměňují zmrzlou krajinu, ledovce tají a otevírají se nové kanály. To znamená určité nové příležitosti. V Tasiilaqu, Dinesově vesnici na ostrově Ammassalik na pustém východním pobřeží Grónska, se poprvé začaly objevovat výletní lodě. V roce 2006 připluly čtyři výletní lodě; v následujícím roce jich bylo osm. „Před pěti lety nebyly na severu Grónska žádné mouchy. Teď už je tu máme. Mouchy sem přilétají o měsíc dříve,“ vypráví Dines. Je také o poznání tepleji. Letní teploty v Tasiilaqu v posledních letech dosáhly až 22 stupňů a zlomily tak staré rekordy.

Co to je Arktida?

Arktida je obrovská oblast, která se rozprostírá na více než jedné šestině zemské pevninské plochy. Zaujímá dvacet čtyři časových pásem a více než 30 milionů km2. Značnou část Arktidy pokrývá oceán, který je až 4 km hluboký, ale nacházejí se tam také velké plochy pevniny.

V Arktidě žijí přibližně 4 miliony lidí pocházejícími z více než 30 původních národů. V arktické oblasti má území osm států (Kanada, Dánsko/Grónsko, Finsko, Island, Norsko, Ruská federace, Švédsko a Spojené státy). Pět z nich je členskými zeměmi Evropské agentury pro životní prostředí, z nichž jsou tři členskými státy EU.

Co se děje v Arktidě?

Změny klimatu mají na Arktidu větší dopad než na jiné části světa. Za posledních 50 let se zde teplota zvýšila dvojnásobně oproti světovému průměru.(19) V rámci průzkumu Catlin Arctic Survey (průzkum zaměřený na zkoumání tloušťky ledu v Arktidě, jehož hlavním sponzorem je pojišťovací společnost Catlin Group Limited), který byl proveden na jaře 2009, se zkoumal led na přibližně 450kilometrové cestě podél Beaufortova moře na severním hřbetu Arktidy. Led sahal v průměru do hloubky přibližně 180 centimetrů a jeho stáří bylo pouhý jeden rok. Starší, silnější a stabilnější mořský led se vytrácí. Od té doby, co se začaly vést záznamy, bylo možné poprvé v roce 2008 v krátkém období v létě proplout lodí severozápadní a severovýchodní průjezdní cestou.

Hrozí, že se v důsledku změn klimatu zničí jemná síť arktických ekosystémů, které se již nyní rychle mění. Obavy vyvolává zejména arktický mořský led. Led a moře pod ním představují domov pro pestrou škálu živých organismů – ty jsou nyní ohroženy globálním oteplováním.

Lední medvědi umírají hladem, protože led ležící nejblíže k moři, což je oblíbené místo odpočinku tuleňů, je příliš tenký a neunese je. Migrující ptáci, kteří v Arktidě zůstávají na léto, zde po většinu jarního rozkvetlého období hojnosti nejsou, protože jaro nyní přichází o tři týdny dříve – dříve než přilétnou.

Znečištění a kojení(18)

Po desetiletí Arktidu a místní obyvatele ovlivňuje mnoho nebezpečných znečišťujících látek nevyjímaje zemědělské chemikálie, nehořlavé látky, těžké kovy a radioaktivní materiál.

Znečištění z jiných konců světa na Arktidu přináší vítr a moře. Kvůli nízkým teplotám se znečišťující látky jako DDT nerozloží a zůstávají ve vodě. Vstřebávají se do tukové tkáně, například do těl tuleňů, a tak se dostávají k místním obyvatelům. V některých částech Arktidy se proto doporučuje kojícím matkám, aby mateřské mléko nahrazovaly sušeným mlékem a zamezily tak vystavení dětí tomuto znečištění.

Proč by nám na Arktidě mělo záležet?

Řadě z nás by se Arktida mohla zdát velmi vzdálená, pokud jde o zeměpisnou polohu i důležitost. Tato oblast má ale zásadní úlohu, protože reguluje světové podnebí. Budou-li se klimatické změny vyvíjet předpokládaným tempem, budou mít dalekosáhlé důsledky pro nás pro všechny.

Severní a jižní pól mají nepostradatelný podíl na regulování klimatu Země – fungují jako náš chladicí systém. Menší sněhová pokrývka znamená, že Země od slunce vstřebává více tepla a že se změní oceánské proudy. Arktický oceán, směs sladké vody z roztátého ledu a mořské vody, má vliv na oceánské proudy po celé planetě. Někteří vědci jsou toho názoru, že příliš mnoho sladké vody z ledovců by mohlo „vypnout“ některé z těchto mořských proudů, které mají zásadní úlohu v souvislosti s podnebím dále na jihu.

Arktická oblast je také domovem milionů lidí a mnoho z nich pochází z jedinečných původních populací. I tito lidé a jejich kultury jsou ohroženy.

Nové hospodářské aktivity v Arktidě

Tající mořský led a ledovce v Arktidě otevřou nové oblasti pro lidskou činnost. Je pravděpodobné, že se v Arktidě v následujících desetiletích mnoho hospodářských aktivit zintenzivní. Až led ustoupí, budou se lovit ryby dále na sever, budou se těžit arktické zdroje ropy a především zemního plynu, cestovní ruch se zde rozmáhá již nyní, s největší pravděpodobností se společně s vývozem arktických zdrojů rozroste i lodní doprava.

S většími plochami volného moře a s tenčím ledem by zde mohla začít mezinárodní přeprava zboží, což však vyžaduje výrobu lodí a vytvoření infrastruktury. Mohla by se zintenzivnit i těžba nerostů, dřeva a jiných zdrojů. Různé arktické národy by mohly mezi sebou začít soutěžit o kontrolu nad zdroji, územím a lodními cestami.

Vyvážení potenciálu, který Arktida s teplejším podnebím nabízí, a rizik (jako jsou ropné skvrny a dopady na životní prostředí) představuje velkou výzvu – ta vyžaduje změnu toho, jak se Arktida spravuje.

Správa v souladu s životním prostředím

V jiných částech světa je úkolem spojeným s životním prostředím obnovit zničené ekosystémy. V Arktidě máme stále příležitost chránit místní, z většiny jedinečné životní prostředí. Stávající systém správy Arktidy je velmi roztříštěný. Na tuto oblast se vztahuje široká škála mezinárodních dohod, avšak ty nebyly vypracovány specificky pro tuto oblast a jejich provádění a vymáhání není vyvážené, a to dokonce i ze strany arktických států.

V listopadu 2008 Evropská komise předložila dokument, v němž nastiňuje zájmy EU v této oblasti a navrhuje řadu opatření, která mají přijmout členské státy a orgány EU. Jedná se o první krok k integrované politice EU pro oblast Arktidy. Hlavními cíli EU je:

  • chránit a uchovávat Arktidu společně s jejími obyvateli,
  • podporovat udržitelné využívání zdrojů,
  • přispívat k intenzivnější vícestranné správě Arktidy.

Lední medvědi na nedobrovolné dietě

Změny klimatu způsobují snižování hmotnosti ledních medvědů, protože s každým jarem led roztává stále dříve, jak se uvádí v nové zprávě Severské rady ministrů ,,Projevy změn klimatu v severské přírodě“. S dřívějším táním se omezuje počet tuleňů, které medvědi mohou lovit. V některých částech Arktidy samice v průměru váží pouhých 225 kg, což je o 25 % méně než před dvěma desítkami let. Bude-li tento vývoj pokračovat, hrozí, že z některých částí Arktidy lední medvědi zcela zmizí.

Ve zprávě se uvádějí ukazatele, díky nimž bude možné vyčíslit dopad změn klimatu a sledovat vývoj severských ekosystémů. Těchto 14 ukazatelů popisuje vliv globálního oteplování například na období růstu a pylovou sezonu a populace ryb a planktonu. Pylová sezona začíná stále dříve a kvůli tomu mají alergici větší potíže. V některých částech Dánska, Norska a Islandu nyní například pylová sezona břízy začíná o měsíc dříve než v 80. letech 20. století.

18 Posouzení Amap 2009: Lidské zdraví v Arktidě.

19 IPCC, 2007, Prognóza na konec 21. století.

Související obsah

Související publikace

Související video

Viz také

Geographical coverage

[+] Show Map

Komentáře

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Kongens Nytorv 6
1050 Copenhagen K
Dánsko
Telefon: +45 3336 7100