Články

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) nedávno zveřejnila zprávu o „hnací silách změn“, které ovlivňují budoucí vývoj Evropy v oblasti životního prostředí a udržitelnosti. Vyzpovídali jsme projektového manažera zprávy, Lorenza Beniniho, který v EEA pracuje jako odborník na systémová hodnocení a udržitelnost.

Více

Jak můžeme vybudovat udržitelnější a odolnější svět po odeznění koronavirové krize? Evropská agentura pro životní prostředí propojí informace o koronaviru se znalostmi z oblasti životního prostředí a bude přispívat k informované diskusi. A to v obtížném období, kdy se budou pro zotavení po koronavirové krizi přijímat klíčová rozhodnutí, která budou utvářet naši budoucnost.

Více

Evropské země přijímají drastická opatření k omezení dopadů onemocnění Covid-19 na zdraví Evropanů a na hospodářství. Takovéto krize mají obvykle bezprostřední a závažné dopady na celé populace a hospodářství. Vzhledem k možnému vlivu koronavirové krize na klíčová hospodářská odvětví se očekává, že tato krize zmírní některé dopady hospodářských činností na životní prostředí a klima. Avšak rozsáhlé a náhlé krizové situace doprovázené mimořádně vysokými náklady pro společnost v žádném případě nepředstavují způsob, jakým by Evropská unie dosáhla svých závazků při transformaci svého hospodářství a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Zelená dohoda pro Evropu a nedávno navržený evropský právní rámec pro klima namísto toho vyzývá k nevratnému a postupnému snižování emisí při současném zajištění spravedlivé transformace hospodářství a poskytnutí podpory těm, kteří budou postiženi.

Více

Hlukové znečištění je v celé Evropě rostoucím problémem a mnoho lidí si neuvědomuje jeho dopady na své zdraví. Sešli jsme se s odbornicí Evropské agentury pro životní prostředí na hlukové znečištění ve venkovním prostředí Eulalií Peris abychom se jí zeptali na klíčová zjištění zprávy EEA „Environmental noise in Europe — 2020“ která byla zveřejněna začátkem tohoto měsíce.

Více

Na začátku tohoto měsíce Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vydala svoji zprávu „Evropské prostředí – stav a výhled 2020 (SOER 2020)“. Podle jejích závěrů Evropa nebude moci dosáhnout do roku 2030 svých cílů, pokud během nadcházejících 10 let nepodnikne okamžitá opatření s cílem řešit znepokojivý úbytek biologické rozmanitosti, sílící dopady změny klimatu a nadměrnou spotřebu přírodních zdrojů. Zpráva rovněž nabízí možná řešení, která by Evropě pomohla, aby se vrátila zpět na správnou cestu vedoucí ke splnění těchto cílů. Sešli jsme se s Tobiasem Lungem, odborníkem EEA v oblasti koordinace a hodnocení zprávy SOER, abychom s ním probrali její úlohu.

Více

Na rok 2019 budeme vzpomínat jako na bod zlomu v přístupu k ochraně klimatu a životního prostředí v Evropě. Milióny Evropanů a dalších obyvatel celé planety projevily svou vůli a vyzývaly politiky k činům. Vědecky podložené výzkumy včetně zprávy Evropské agentury pro životní prostředí o stavu životního prostředí (SOER 2020) varují před rozsahem budoucích problémů a upozorňují na to, že je nutné začít jednat okamžitě. Tyto výzvy nacházejí nyní ohlas i na politické úrovni. Slibným východiskem pro nadcházející kritické desetiletí je Zelená dohoda pro Evropu, kterou představila Evropská komise.

Více

Kdo vlastní půdu a její zdroje? Kdo rozhoduje o tom, jak mohou být použity? V některých případech je území soukromým majetkem, který lze koupit a prodat a který je využíván výhradně jeho vlastníky. Jeho používání se často řídí vnitrostátními nebo místními předpisy, například pro udržování lesních oblastí. V jiných případech jsou některé oblasti určeny pouze pro veřejné použití. Krajina však není jen prostor nebo území. Pokud všichni využíváme půdu a spoléháme na její zdroje, udržitelná správa vyžaduje spolupráci vlastníků, regulačních orgánů a uživatelů od místní až po globální úroveň.

Více

Kontaminace půdy je problémem, který úzce souvisí s naší společnou minulostí a tvoří součást příběhu o tom, jak si Evropa vydobyla světové prvenství nejprve v průmyslu a později v oblasti životního prostředí. Hovořili jsme s emeritním profesorem na Cranfield University ve Spojeném království a jedním z předních evropských odborníků na půdu, Markem Kibblewhiteem, abychom lépe porozuměli problému kontaminace půdy.

Více

Většina potravin, které jíme, je produkováno na půdě v krajině. Potraviny, které jíme, a způsob, jakým je produkujeme, se v posledním století spolu s evropskou krajinou a společností výrazně změnily. Intenzifikace zemědělství umožnila Evropě vyrábět více potravin a za dostupnější ceny, avšak na úkor životního prostředí a tradičního zemědělství. Nadešel čas přehodnotit náš vztah k potravinám, které jsme si nabrali na talíř, k zemi a ke skupinám obyvatel, které je produkují.

Více

Program Evropské unie pro pozorování a monitorování Země, Copernicus, známý jako Země očima Evropy, znamená zásadní převrat v tom, jak chápeme a plánujeme udržitelné využívání našich cenných zdrojů obsažených v krajině a půdě. Program Copernicus poskytuje podrobné a aktuální informace o monitorování půdy na podporu rozhodování, ať už jde o územní plánování měst, dopravních tras a zelených ploch, nebo zemědělskou praxi a obhospodařování lesů.

Více

Půda je mnohem více než jen neživý písek a bahno. Překypuje životem, od mikroskopických organismů po větší savce, kteří vstupují do vzájemných vztahů v obdobně bohatém počtu mikrostanovišť. Jejich vzájemné vztahy nám poskytují potravu a vlákna, čistou vodu, čistý vzduch, průmyslové procesy bez syntetických chemických látek a mohou dokonce poskytovat léky na mnoho nemocí. O biologické rozmanitosti v půdě a o tom, co tento pojem znamená pro naši planetu, jsme hovořili s Dr. Davidem Russellem ze Senckenbergova přírodovědného muzea v Německu.

Více

Změna klimatu má zásadní dopad na půdu a změny ve využívání krajiny a půdy mohou změnu klimatu urychlit, nebo ji zpomalit. Bez zdravé půdy a udržitelného hospodaření s krajinou a půdou nemůžeme bojovat proti změně klimatu, produkovat dostatek potravin a přizpůsobit se měnícímu se klimatu. Odpověď může spočívat v zachování a obnovení klíčových ekosystémů a v umožnění přírodě zachycovat uhlík z atmosféry.

Více

Krajina v Evropě se mění. Města a jejich infrastruktura se rozšiřují na úrodnou zemědělskou půdu a rozdělují krajinu na menší díly, čímž ovlivňují volně žijící zvířata a ekosystémy. Kromě fragmentace krajiny čelí půda a krajina řadě dalších hrozeb: kontaminaci, erozi, zhutňování, zastavění, degradaci, a dokonce i jejímu opouštění. Co kdybychom opětovně využívali půdu, kterou již města a městská infrastruktura zabrala , namísto toho, abychom zabírali další zemědělskou půdu?

Více

Bez zdravé krajiny a půdy nemůžeme přežít. V krajině produkujeme většinu jídla a stavíme v ní své domovy. Krajina je životně důležitá pro všechny druhy živočichů i rostlin žijících na souši i ve vodě. Půda, jež tvoří jednu ze základních složek krajiny, je velmi složitým a často podceňovaným prvkem, který překypuje životem. Naneštěstí způsob, jakým v současné době využíváme krajinu a půdu v Evropě a ve světě, není udržitelný. To má závažné dopady na život na zemi.

Více

Ursula von der Leyenová, nově zvolená předsedkyně Komise, stanovila politické priority svého týmu na příštích pět let. Přední místo v její agendě zaujímá Zelená dohoda pro Evropu, která navrhuje přijetí ambicióznějších opatření v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti. Evropské politiky již dlouho a se střídavými úspěchy bojují se znehodnocováním životního prostředí. Se stále sílícím tlakem veřejnosti k přijetí odpovídajících opatření je toto nové období politik – s novou Evropskou komisí a novým Parlamentem – jedinečnou příležitostí pro Evropu k tomu, aby se rozšířila a urychlila zelená a spravedlivá transformace Evropy.

Více

Plastové odpady jsou i nadále obrovským a neustále rostoucím problémem. Jakým způsobem tento problém řeší Evropská unie? Ioannis Bakas, odborník Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) na problematiku předcházení vzniku odpadů, uvádí stručný přehled zprávy této agentury, věnované předcházení vzniku plastových odpadů v Evropě, která byla zveřejněna počátkem tohoto měsíce.

Více

Jak bude vypadat životní prostředí v Evropě za 25 let? Dosáhneme společné vize „spokojeného života v mezích naší planety“? Budeme schopni omezit globální oteplování a vybudovat města odolná vůči změně klimatu obklopená zdravou přírodou? Jak ukázaly nedávné volby do Evropského parlamentu, Evropané jsou stále více znepokojeni. Příští evropská generace vyzývá k přijetí naléhavých opatření, ale jakým způsobem jejich požadavky na udržitelnou budoucnost ovlivní životní prostředí a sociálně hospodářskou politiku v Evropě? Při příležitosti našeho 25. výročí se zamýšlíme nad tím, jak se v posledních 25 letech vyvíjely znalosti a politika v oblasti životního prostředí v Evropě a jak my, agentura EEA společně se spolupracujícími organizacemi v členských zemích , můžeme v příštích 25 letech podpořit úsilí o udržitelnost.

Více

V zájmu lepší ochrany nejzranitelnějších obyvatel Evropy, kterými jsou zejména sociálně slabší vrstvy, starší osoby a děti, před environmentálními riziky, jako jsou znečištění ovzduší, hluková zátěž a extrémní teploty, je potřeba nastavit cílená opatření. Aleksandra Kazmierczak, odbornice na adaptaci na změnu klimatu z Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), vysvětluje hlavní zjištění nové zprávy agentury EEA, která vyhodnocuje souvislosti mezi sociálními a demografickými nerovnostmi a expozicí znečištěnému ovzduší, hluku a extrémním teplotám.

Více

Naše planeta čelí nebývalým environmentálním a klimatickým výzvám, které společně ohrožují kvalitu našeho života. Ještě ale není pozdě na přijetí rázných opatření. Může se zdát, že tento úkol je nad naše síly, ale stále máme možnost zvrátit některé negativní tendence, přizpůsobit se, a minimalizovat tak škody, stejně jako obnovit klíčové ekosystémy a důsledněji chránit to, co zatím ještě máme. Za účelem dosažení dlouhodobé udržitelnosti musíme přistupovat k životnímu prostředí, klimatu, hospodářství a společnosti jako k nedílným součástem téhož celku.

Více

Evropská unie (EU) má jedny z nejambicióznějších cílů v oblasti životního prostředí a klimatu na světě. Tyto cíle zahrnují celou řadu oblastí politiky od kvality ovzduší, přes odpady a kvalitu vody až po energetiku a dopravu. Na základě dat, které vykazují členské státy, Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) pomáhá monitorovat trendy a určovat oblasti, na které je zapotřebí se dále zaměřit. Agentura EEA od svého založení před 25 lety rozvíjí svou práci s daty a poznatky za účelem podpory tvorby politik v Evropě.

Více