Články

Dublin řeší dopady znečištění ovzduší na zdraví

Maheva Bagard Laursen — Fri, 17 May 2013 14:16:34 +0200

Martin Fitzpatrick je vedoucím oddělení pro ochranu životního prostředí v rámci odboru pro sledování kvality ovzduší a hluku dublinského magistrátu. Je rovněž kontaktní osobou pro pilotní projekt řízený generálním ředitelstvím Evropské komise pro životní prostředí a EEA, jehož cílem je zlepšit provádění právních předpisů týkajících se kvality ovzduší. Zeptali jsme se ho, jakým způsobem Dublin řeší problémy v oblasti zdraví vyplývající ze špatné kvality ovzduší.

Otázka chemie

Maheva Bagard Laursen — Thu, 16 May 2013 12:17:22 +0200

Chemické procesy v atmosféře jsou složité. Tvoří ji několik vrstev s různou hustotou a odlišným chemickým složením. Na látky znečišťující ovzduší a chemické procesy v atmosféře, které mají vliv na lidské zdraví a životní prostředí, jsme se zeptali profesora Davida Fowlera z britského Centra pro ekologii a hydrologii Rady pro výzkum přírodního prostředí.

Pohled na aerosoly ve světě

Maheva Bagard Laursen — Thu, 16 May 2013 11:43:56 +0200

Jedním z přírodních zdrojů částic v ovzduší je „africký prach“. Mimořádně suché podnebí a vysoké teploty na Sahaře způsobují víření vzduchu, jež může vznést prach až do výše 4–5 km. Částice se v této výšce mohou udržet týdny i měsíce a často se přesouvají nad území Evropy.

Evropské právní předpisy týkající se kvality ovzduší

Maheva Bagard Laursen — Thu, 16 May 2013 11:27:16 +0200

Znečištění ovzduší není všude stejné. Znečišťující látky se do atmosféry uvolňují z nejrůznějších zdrojů. V atmosféře se přeměňují na jiné škodlivé látky a šíří se po celém světě. Není jednoduché vytvářet a provádět politiky, které mají tuto složitou situaci řešit. Níže je uveden přehled právních předpisů Evropské unie týkajících se kvality ovzduší.

Jak získáváme poznatky o ovzduší

Maheva Bagard Laursen — Thu, 16 May 2013 11:09:39 +0200

Naše poznatky o znečišťování ovzduší a znalost souvislostí se každým rokem prohlubují. Síť monitorovacích stanic, které shromažďují údaje o nejrůznějších znečišťujících látkách, se stále rozšiřuje a tyto údaje doplňují výsledky modelů kvality ovzduší. Nyní musíme zajistit, aby se souběžně s vědeckými poznatky rozvíjela politická opatření.

Kvalita ovzduší v budovách

Maheva Bagard Laursen — Thu, 16 May 2013 10:46:18 +0200

Spousta z nás tráví až 90 % svého dne v budovách, ať již doma, v práci, nebo ve škole. Kvalita ovzduší v budovách má rovněž přímý vliv na naše zdraví. Co ji určuje? A existuje rozdíl mezi látkami znečišťujícími ovzduší v budovách a venku? Jak můžeme kvalitu ovzduší v budovách zlepšit?

Změna klimatu a ovzduší

Maheva Bagard Laursen — Fri, 17 May 2013 16:05:19 +0200

Naše klima se mění. Celá řada plynů, které přispívají ke změně klimatu, jsou i obvyklými látkami znečišťujícími ovzduší a majícími vliv na lidské zdraví a životní prostředí. Zlepšování kvality ovzduší může v mnoha ohledech rovněž podpořit úsilí o zmírňování změny klimatu a naopak, ne však vždy. Naším úkolem je zajistit, aby politiky v oblasti klimatu a kvality ovzduší měly scénáře přínosné pro obě strany.

Současné ovzduší v Evropě

Maheva Bagard Laursen — Fri, 17 May 2013 15:49:02 +0200

Kvalita ovzduší se v Evropě v posledních desetiletích zlepšila. Podařilo se snížit emise mnoha znečišťujících látek, ale znečištění způsobené suspendovanými částicemi a ozonem stále představuje závažné riziko pro zdraví evropských občanů.

S každým nádechem

Maheva Bagard Laursen — Fri, 17 May 2013 15:01:55 +0200

Dýcháme od okamžiku, kdy se narodíme, až do okamžiku, kdy zemřeme. Dýchání je neustálá potřeba, nejen pro nás, ale i pro další živé organismy na Zemi. Špatná kvalita ovzduší má dopad na každého, poškozuje lidské zdraví i stav životního prostředí, což vede k ekonomickým ztrátám. Z čeho je však vzduch, který dýcháme, složen a odkud se berou nejrůznější látky, které jej znečišťují?

Spojení vědy, politiky a veřejnosti

Maheva Bagard Laursen — Fri, 17 May 2013 14:35:55 +0200

Atmosféra, povětrnostní podmínky a sezonní rozdíly nás již dlouho udivují a jsou předmětem našeho zkoumání. Ve 4. století př. n. l. shrnul Aristotelés ve svém spise Meteorologika nejen pozorování povětrnostních podmínek, ale obecně poznání v oblasti přírodních věd, která zaznamenali největší filozofové. Až do 17. století byl vzduch symbolem „prázdna“. Předpokládalo se, že nemá žádnou hmotnost, dokud Galileo Galilei vědecky neprokázal opak.

Voda ve městě

Maheva Bagard Laursen — Tue, 28 Aug 2012 16:00:00 +0200

V důsledku růstu počtu obyvatel, urbanizace a hospodářského rozvoje se v městských oblastech v celé Evropě zvyšuje poptávka po sladké vodě. Zároveň má na dostupnost vody pro lidi žijící ve městech vliv změna klimatu a znečištění. Jakým způsobem mohou města nadále zajišťovat pro své obyvatele čistou sladkou vodu?

Voda pro zemědělství

Maheva Bagard Laursen — Wed, 04 Jul 2012 11:00:00 +0200

Potřebujeme potraviny a při jejich produkci je zapotřebí čistá sladká voda. Kvůli rostoucím nárokům lidské činnosti na vodu a změně klimatu se mnoho regionů, zejména na jihu, potýká s obstaráním dostatečného množství sladké vody, které by pokrylo jejich potřeby. Je možné nějakým způsobem nadále vyrábět potraviny, aniž by příroda musela trpět nedostatkem čisté vody? Nepochybně by pomohlo, kdyby se voda v zemědělství využívala účinněji.

Má to „obchodní význam”?

Nicole Kobosil — Tue, 05 Jun 2012 09:00:00 +0200

Mnohé firmy – od malých podniků až po nadnárodní společnosti – hledají cesty, jak udržet nebo posílit své pozice na trhu. v době urputné světové hospodářské soutěže snaha o udržitelnost znamená mnohem více než jen ekologizaci pověsti podniku a snižování výrobních nákladů. Mohla by přinést i nové směry v podnikání.

Plýtvání potravinami

Nicole Kobosil — Tue, 05 Jun 2012 09:00:00 +0200

Přibližně třetina celosvětové produkce potravin se nevyužije nebo se vyplýtvá. Jestliže více než miliarda lidí na celém světě uléhá ke spánku s pocitem hladu, nelze se nezeptat, co se s tím dá dělat. Plýtvání potravinami však není jen promarněnou příležitostí, jak nakrmit hladovějící. Představuje rovněž závažnou ztrátu jiných zdrojů: půdy, vody, energie, a také práce.

Život ve spotřební společnosti

Nicole Kobosil — Tue, 05 Jun 2012 09:00:00 +0200

Několik desetiletí relativně stálého růstu v Evropě změnilo způsob našeho života. Vyrábíme a spotřebováváme více zboží a služeb. Více cestujeme a žijeme déle. Dopad našich hospodářských činností na životní prostředí doma i v zahraničí je však stále větší a zřetelnější. Právní předpisy týkající se životního prostředí, jsou‑li prováděny důkladně, dosahují konkrétních výsledků. Pokud se však zaměříme na to, čeho jsme dosáhli za posledních dvacet let, můžeme opravdu říci, že děláme vše, co je v našich silách?