Články

Martin Fitzpatrick je vedoucím oddělení pro ochranu životního prostředí v rámci odboru pro sledování kvality ovzduší a hluku dublinského magistrátu. Je rovněž kontaktní osobou pro pilotní projekt řízený generálním ředitelstvím Evropské komise pro životní prostředí a EEA, jehož cílem je zlepšit provádění právních předpisů týkajících se kvality ovzduší. Zeptali jsme se ho, jakým způsobem Dublin řeší problémy v oblasti zdraví vyplývající ze špatné kvality ovzduší.

Více

Chemické procesy v atmosféře jsou složité. Tvoří ji několik vrstev s různou hustotou a odlišným chemickým složením. Na látky znečišťující ovzduší a chemické procesy v atmosféře, které mají vliv na lidské zdraví a životní prostředí, jsme se zeptali profesora Davida Fowlera z britského Centra pro ekologii a hydrologii Rady pro výzkum přírodního prostředí.

Více

Jedním z přírodních zdrojů částic v ovzduší je „africký prach“. Mimořádně suché podnebí a vysoké teploty na Sahaře způsobují víření vzduchu, jež může vznést prach až do výše 4–5 km. Částice se v této výšce mohou udržet týdny i měsíce a často se přesouvají nad území Evropy.

Více

Znečištění ovzduší není všude stejné. Znečišťující látky se do atmosféry uvolňují z nejrůznějších zdrojů. V atmosféře se přeměňují na jiné škodlivé látky a šíří se po celém světě. Není jednoduché vytvářet a provádět politiky, které mají tuto složitou situaci řešit. Níže je uveden přehled právních předpisů Evropské unie týkajících se kvality ovzduší.

Více

Naše poznatky o znečišťování ovzduší a znalost souvislostí se každým rokem prohlubují. Síť monitorovacích stanic, které shromažďují údaje o nejrůznějších znečišťujících látkách, se stále rozšiřuje a tyto údaje doplňují výsledky modelů kvality ovzduší. Nyní musíme zajistit, aby se souběžně s vědeckými poznatky rozvíjela politická opatření.

Více

Spousta z nás tráví až 90 % svého dne v budovách, ať již doma, v práci, nebo ve škole. Kvalita ovzduší v budovách má rovněž přímý vliv na naše zdraví. Co ji určuje? A existuje rozdíl mezi látkami znečišťujícími ovzduší v budovách a venku? Jak můžeme kvalitu ovzduší v budovách zlepšit?

Více

Naše klima se mění. Celá řada plynů, které přispívají ke změně klimatu, jsou i obvyklými látkami znečišťujícími ovzduší a majícími vliv na lidské zdraví a životní prostředí. Zlepšování kvality ovzduší může v mnoha ohledech rovněž podpořit úsilí o zmírňování změny klimatu a naopak, ne však vždy. Naším úkolem je zajistit, aby politiky v oblasti klimatu a kvality ovzduší měly scénáře přínosné pro obě strany.

Více

Kvalita ovzduší se v Evropě v posledních desetiletích zlepšila. Podařilo se snížit emise mnoha znečišťujících látek, ale znečištění způsobené suspendovanými částicemi a ozonem stále představuje závažné riziko pro zdraví evropských občanů.

Více

Dýcháme od okamžiku, kdy se narodíme, až do okamžiku, kdy zemřeme. Dýchání je neustálá potřeba, nejen pro nás, ale i pro další živé organismy na Zemi. Špatná kvalita ovzduší má dopad na každého, poškozuje lidské zdraví i stav životního prostředí, což vede k ekonomickým ztrátám. Z čeho je však vzduch, který dýcháme, složen a odkud se berou nejrůznější látky, které jej znečišťují?

Více

Atmosféra, povětrnostní podmínky a sezonní rozdíly nás již dlouho udivují a jsou předmětem našeho zkoumání. Ve 4. století př. n. l. shrnul Aristotelés ve svém spise Meteorologika nejen pozorování povětrnostních podmínek, ale obecně poznání v oblasti přírodních věd, která zaznamenali největší filozofové. Až do 17. století byl vzduch symbolem „prázdna“. Předpokládalo se, že nemá žádnou hmotnost, dokud Galileo Galilei vědecky neprokázal opak.

Více

V důsledku růstu počtu obyvatel, urbanizace a hospodářského rozvoje se v městských oblastech v celé Evropě zvyšuje poptávka po sladké vodě. Zároveň má na dostupnost vody pro lidi žijící ve městech vliv změna klimatu a znečištění. Jakým způsobem mohou města nadále zajišťovat pro své obyvatele čistou sladkou vodu?

Více

Potřebujeme potraviny a při jejich produkci je zapotřebí čistá sladká voda. Kvůli rostoucím nárokům lidské činnosti na vodu a změně klimatu se mnoho regionů, zejména na jihu, potýká s obstaráním dostatečného množství sladké vody, které by pokrylo jejich potřeby. Je možné nějakým způsobem nadále vyrábět potraviny, aniž by příroda musela trpět nedostatkem čisté vody? Nepochybně by pomohlo, kdyby se voda v zemědělství využívala účinněji.

Více

Mnohé firmy – od malých podniků až po nadnárodní společnosti – hledají cesty, jak udržet nebo posílit své pozice na trhu. v době urputné světové hospodářské soutěže snaha o udržitelnost znamená mnohem více než jen ekologizaci pověsti podniku a snižování výrobních nákladů. Mohla by přinést i nové směry v podnikání.

Více

Přibližně třetina celosvětové produkce potravin se nevyužije nebo se vyplýtvá. Jestliže více než miliarda lidí na celém světě uléhá ke spánku s pocitem hladu, nelze se nezeptat, co se s tím dá dělat. Plýtvání potravinami však není jen promarněnou příležitostí, jak nakrmit hladovějící. Představuje rovněž závažnou ztrátu jiných zdrojů: půdy, vody, energie, a také práce.

Více

Několik desetiletí relativně stálého růstu v Evropě změnilo způsob našeho života. Vyrábíme a spotřebováváme více zboží a služeb. Více cestujeme a žijeme déle. Dopad našich hospodářských činností na životní prostředí doma i v zahraničí je však stále větší a zřetelnější. Právní předpisy týkající se životního prostředí, jsou‑li prováděny důkladně, dosahují konkrétních výsledků. Pokud se však zaměříme na to, čeho jsme dosáhli za posledních dvacet let, můžeme opravdu říci, že děláme vše, co je v našich silách?

Více

Hovoříme-li o nedostatku životně důležitých zdrojů, jakými jsou voda a půda, nebo zvyšujícím se tlaku na tyto zdroje, pak otázka, kdo o nich rozhoduje, může být stejně důležitá jako to, jak jsou přírodní zdroje řízeny a využívány. Často je nezbytná celosvětová koordinace, ale bez místní podpory a zapojení nelze ničeho dosáhnout.

Více

Čtyři desetiletí správy záležitostí týkajících se životního prostředí nám pomohly vybudovat instituce, které nám umožňují lépe pochopit a řešit problematiku životního prostředí. Dvacet let po Summitu Země (1992) se vedoucí světoví představitelé znovu setkávají v Riu de Janeiro s cílem obnovit celosvětový závazek k podpoře zelené ekonomiky a zlepšit globální správu.

Více

Od hustě obydlených měst až po usedlosti odříznuté od okolního světa, všude, kde žijeme, produkujeme odpady. Zbytky potravin, elektronický odpad, baterie, papír, plastové láhve, oděvy, starý nábytek – toho všeho se musíme zbavovat. Některé z těchto věcí jsou opětovně používány nebo recyklovány, jiné jsou spalovány pro energetické účely nebo vyváženy na skládky. Neexistuje jeden jediný způsob nakládání s odpady, který by fungoval všude. Ve svých postupech musíme brát v úvahu místní podmínky. Koneckonců odpad je nejprve místním problémem. Podívejme se, jak k otázce zacházení s odpady s ohledem na řídké osídlení, velké vzdálenosti mezi sídly a nedostatek dopravní infrastruktury přistupuje vláda Grónska.

Více

Tvůrci politik EU se pomocí řady legislativních opatření snaží dosáhnout toho, aby Evropa využívala zdroje efektivněji. Jak však Evropa buduje rovnováhu mezi ekonomikou a přírodou? Co znamená udržitelnost pro Evropu a pro rozvojový svět v souvislosti s konferencí Rio+20? Zde uvádíme jeden z pohledů na tyto otázky.

Více

Ekonomiky mnoha rozvojových zemí se zaměřují na využívání přírodních zdrojů, aby vyvedly své obyvatelstvo z chudoby, přičemž potenciálně poškozují přírodní systémy, na kterých jsou závislé. Krátkodobá řešení často podkopávají blahobyt obyvatel v dlouhodobém výhledu. Mohou vlády přispívat ke stanovení „odpovídající” tržní ceny za služby přírody a ovlivnit tak hospodářská rozhodnutí? v tomto textu nabízíme bližší pohled na to, co znamená spotřeba vody v rámci produkce bavlny pro Burkinu Faso.

Více